6.díl R+R: Co máme právo po dítěti chtít a jak to říct (2. INFORMACE, 3. JEDNO SLOVO)

Standardní

Navazuje na předchozí díly seriálu:

Jak správně sdělovat oprávněné požadavky (hygienické návyky, učení se do školy, neubližovat…)

  • 1.POPIS + přizvat druhého na řešení
  • 2.INFORMACE (ne 2.os.)
  • 3.JEDNO SLOVO + oslovení
  • 4.VÝBĚR
  • 5.VYJÁDŘIT svá přání, očekávání, pocity
  • 6. JÁ-VÝROK
  • 7.POZITIVNÍ SOUVISLOSTI

2.poskytnout INFORMACE, sdělení (Je dobré…, Je potřeba…, Tohle děláme tak a tak…, Pomůže, když…, Když…, tak…)

-informace jsou zprávy o tom, proč, jak a kdy se něco dělá a jaké jsou důsledky jistého chování či činností, pomáhá to porozumět řádu a zákonitostem, podle nichž se řídí svět a lidé a věci v něm

Informace stejně jako popis nehodnotí člověka, ale popisuje situaci (a tím nenasírá)

-zatímco u pokynů a rozkazů očekávám, že nás druhý poslechne, u informací ho vychováváme v dobrém slova smyslu a necháváme na něm, zda info využije či nikoli (informace rozvíjejí zodpovědnost), věci se nemají dělat proto, že to někdo řekl, ale protože mají své zákonitosti

-jestliže něco platí obecně a pro všechny, má to větší váhu a je větší šance, že se tím i dítě bude řídit a to i ve chvílích, kdy bude samo a dospěláci na něj nebudou dozírat

„Děti, je potřeba sklidit ze stolu, budeme obědvat“

„Když jsou holínky špinavé, nedávají se do tašky, protože by ji umazaly“

„Před jídlem si umyjeme ruce“

„V tramvaji nekřičíme“

„Při obouvání pomůže, když se nejprve povolí tkaničky“

„Dnes je to na bundu, je zima“

„O věcech, o kterých děti vědí málo, rozhodují rodiče“

„Pomůže, když si ty brambory rozkrájíme, aby nebyly tak horké“

„Když někomu ublížíme, je dobré říct PROMIŇ“

-lepší zacílení, když přihodíme na začátek oslovení jménem

„Bertičko, teď papáme, pak si budeme hrát“

-mnoha pokynům a příkazům se dá vyhnout tak, že opět jen přeformulujeme větu tak, aby neobsahovala rozkazovací způsob ale obrat „Pomůže, pomáhá…“

Informace musí být pravdivá a musí přinášet odpověď na „PROČ“

TAK NE:

„Když si nebudeš čistit zuby, vypadají ti“ TAK ANO „Je dobré si čistit zuby, protože by se jinak mohly zkazit.“

„Kdo nebude večeřet, umře hlady“ TAK ANO „Kdo se večer nají, nemá  v noci hlad“

Pozitivní sdělení je lepší

ANO „Máme mluvit pravdu“ NE „Lhát se nemá“

ANO „S míčem je lešpí hrát si dál od oken, míč ho může rozbít.“ NE „Neházej tu s tím míčem, rozbiješ okno“

ANO „Vidím, že bys taky chtěla ten kočárek“ NE „Nehádejte se o ten kočár“

ANO „Vidím, že je ti teď teplo, ale venku mrzne a tam je potřeba mít čepici na hlavě“ NE „Nech si tu čepici, nastydneš!“

Dospělí se často cítí zodpovědní za chyby svých dětí a považují je za výchovné selhání, proto je kolem toho tolik emocí, běžnou reakcí je poukazovat na chyby v domnění, že tak se jim nejlépe dítě vyhne, jenže čeho si víc všímáme, to víc roste, mnohem účinnější je zaměřit se na POZITIVA a snažit se pozitivně formulovat všechno, co jde, protože aby se dítě naučilo věci dělat správně, nemusí vědět všechna „TAKHLE NE“ ale musí znát co nejvíc „TAKHLE ANO“

„Budeme muset uklidit stůl.“

„Ve třídě se přezouváme.“

„U nás doma to děláme tak a tak.“

„Řekli jsme si, že budeme mluvit slušně.“

„Domluva zněla, že se na gauči neskáče.“

„Boty patří do botníku.“

„Tento lék pomáhá snižovat teplotu.“

„Štětec se po malování musí umýt, aby se s ním zas příště dalo kreslit.“

„Zlomená pastelka se musí ořezat.“

„Ta injekce může trochu bolet“

„Za deset minut budeme odcházet.“

Pomáhají vidět smysl požadavků, bývají v 1. nebo ve 3.os. jednotného i množného čísla a jsou alternativou rad a pokynů v osobě 2.

-je dobré malým dětem, které ještě neumí hodiny, vysvětlit věc jinak:

„Až bude velká ručička tady, jdem“

-my teď doma používáme přesýpací hodiny a snažíme se stihnout přebalování a převlíkání, než se dosype písek. Nebo srovnání: „Je to doba, jakou běží večerníček…“

-všechny informace ale musejí být pravdivé, jak vás dítě nachytá na švestkách, už vám nemusí věřit (Berta za mnou přišla, sundala si ponožky, mávala s nima nad hlavou a radostně volala „Budu nemocná“ a já nechápala, co to mele. Pak mi došlo, že jsem ji kdysi dala info, že si musí nechat ponožky na nohách, jinak bude nemocná… Mělo to znít:

“Když je zima, je dobré nechat si na nohách ponožky, pak je člověku tepleji, bez ponožek může i nastydnout a být pak nemocný“

3.JEDNO SLOVO + oslovení (Jirko,…!)

-jsou vhodné tam, kde je zřejmé, co se po dítěti chce

-připomenout požadavek jedním-dvěma slovy

„Děti, zuby.“

„Jirko, stránka 55.“

„Tabule.“

„Honzíku, bunda.“

Navazuje na předchozí díly seriálu:

V dalším díle bude:


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s