Jak si lidé hrají /IV.díl/ aneb Pravidla a cíl HRY

Standardní

Bertička a Tobík

V celém seriálu je:

Jak si lidé hrají /I.díl/ aneb Nemohu dýchat (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /II.díl/ aneb Berneho SNĚHULÁK (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /III.díl/ aneb Jak zastavit Sněhulátory (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /IV.díl/ aneb Pravidla a cíl HER (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /V.díl/ aneb Nechte mi mou blechu v kožichu (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /VI.díl/ aneb Životní a manželské hry (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /VII.díl/ aneb Společenské a sexuální hry (odkaz zde)

Všichni hrajeme nějaké hry, mnozí si to ale neuvědomují. Já do toho pomalu pronikám a stejně jako s další odbornou literaturou, i tady to beru z gruntu a vypisuju a zkoumám a přijde mi to fakt zábavný.

Pravidla hry:

  • hráč, který hru hraje, postupuje k jemu předem známému výsledku, používá řadu tahů s různými léčkami a fintami, aby svého cíle dosáhl
  • hra je dramatická a obsahuje konfliktní prvky
  • hry jsou často podvědomé a vedou je i naprosto bezúhonní občané
  • HRY slouží k uspořádání času, k zaplnění kalendáře, k dlouhodobým plánům, posouvá události kupředu
  • u HRY se v posledním dějství stejně jako na divadle odehraje zázrak nebo katastrofa

3 stupně intenzity her:

  • 1.stupeň (společenský přijatelný)
  • 2.stupeň (drsnější, hraje se v soukromí)
  • 3.stupeň (nejdrsnější, končí u soudu, na chirurgii nebo v márnici)

Hra „Kdyby nebylo tebe…“ aneb „Pišta Hufnágl“:

Tuhle hru hraje několik žen, které znám, vlastně je asi mezi ženami hodně oblíbená. Hrající ženu poznáte podle toho, že si imrvére stěžuje na manžela a právě dominantní manžel je na vině všech jejích nezdarů, nesplněných snů, promarněného života. Proč nedokončila školu? „Kdyby nebylo jeho, dokončila bych ji…“ Proč nemá kamarády, neumí jezdit na kole, váží 90kg a bojí se lidí? „Kdyby nebylo jeho, kde já mohla bejt…“ Prostě Pišta Hufnágl ze Smolíkovejch…

  • Pramen hry: tahle hra pramení ze stavu úzkosti, hrající nechce pocítit naplno svůj strach, tak si najde partnera, o kterém svět uvěří, že je tak dominantní, že hrajícímu nic nedovolí (muž jí pak poskytuje cenné služby svými zákazy, protože tahle hráčka nemusí dělat nic, čeho se podvědomě bojí).

Cíl, prostředky a místo hry „Pišta Hufnágl“:

  • Cíl hry: získání sebejistoty („Já bych ráda, ale on mi to nedovolí…“) nebo ospravedlnění („Snažím se, ale on mi brání…“)
  • Prostředky: hádky, útoky, výčitky (to je postupem času často jejich jediný společný koníček), nedůtklivé bojovné dialogy, to žena potřebuje, aby si zachovala zdravé nervy (tyhle ženy často vzrušuje, když je někdo omezuje nebo ovládá)
  • Místo hry: kdekoli, domorodá vesnice na Nové Guinei i honosná vila v New Yorku

Hru našeho života si často vybíráme už v dětství

Protože tyhle ženy znám, vím, že jsem jim jejich hru sežrala i s navijákem. Bylo mi jich líto, jak to maj s „tím jejich“ těžký, jak nemůžou nic dělat. Jenže hry si prý vybíráme třeba už v dětství a to sami a zcela dobrovolně pro vlastní zisk, potěšení. Takže tyhle ženy si hledaj dominantního samce schválně a s plánem k uskutečnění svý hry a hraní až do konce života. Jakou hru si zvolej, podle toho vypadá jejich vztah, rodina, i okolnosti smrti podle Berneho. Tyhle ženy jdou do spodní koule Sněhuláka, coby „Dítě“ si najdou dominantního chlapa „Rodiče“, aby v něm mohly vyvolávat výčitky svědomí a hádat se s ním a vyčítat mu a pomlouvat ho a to jim naplní jejich životní kalendář. Jenže vztahu moc tahle hra nepomáhá, první prý odejde sexuální život.

Co když jim muž hru překazí?

Pak žena upadne do deprese, zoufalství a marnosti a snaží se všemi prostředky zas vrátit hru do kolejí. Protože když manžel místo „Opovaž se!“ řekne „Posluš si“, strhne manželce masku dosud skrytých úzkostí, protože už nemůže házet vinu na něj, ale jen sama na sebe, a tomu se vždy tou HROU bránila.

Hru přerušují i děti, kdy se pozornost přenese na ratolesti a muž má oddechový čas. Když třeba žena děti bije nebo jinak týrá, muž často přihlíží a nechává to být, protože je rád, že v jejím neúprosném hledáčku není on. Za všechny nezdary teď mohou děti „Jsem tak zaneprázdněná matka, musím jim obětovat celej život..“

Výchova dětí je i o učení se hrám, které hrají dospělí

Už od dětství děti sledují všechny možné hry a řadu si sami vyzkoušejí, ze kterých her získají nejvíc, ty si mnohdy osvojí a vypilují a hrají je pak třeba po zbytek života.

V celém seriálu je:

Jak si lidé hrají /I.díl/ aneb Nemohu dýchat (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /II.díl/ aneb Berneho SNĚHULÁK (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /III.díl/ aneb Jak zastavit Sněhulátory (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /IV.díl/ aneb Pravidla a cíl HER (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /V.díl/ aneb Nechte mi mou blechu v kožichu (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /VI.díl/ aneb Životní a manželské hry (odkaz zde)

Jak si lidé hrají /VII.díl/ aneb Společenské a sexuální hry (odkaz zde)

 

2 responses »

  1. Pingback: Jak si lidé hrají /VI.díl/ aneb Životní a manželské hry | Maminátor

  2. Pingback: Jak si lidé hrají /VII.díl/ aneb Společenské a sexuální hry | Maminátor

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s