Seriál vo hovně, 3.díl – Chronická zácpa: 8 doktorů nepomohlo, čekáme na zázrak

Standardní
cistestrevo cz

Zdroj: cistestrevo.cz

Celý seriál vo hovně:

  • Seriál vo hovně, 1.díl (4.11.2012) Když dítěti nefungují střeva (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 2.díl (21.11.2012) Zácpa aneb hovno jako další člen rodiny (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 3.díl (2.10.2013) Chronická zácpa: 8 doktorů nepomohlo, čekáme na zázrak (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 4.díl (27.12.2013) Otázky na hovno a rady k posrání (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 5.díl (3.1.2014) Fotíme si hovníko a rozesílám šťastné a posrané (okdaz zde)
  • Seriál vo hovně, 6.díl (3.4.2014) 50 odstínů hnědi: jsme z toho venku!!! (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 7.díl (11.3.2015) Never hovning story (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 8.díl (26.7.2015) „Já už umím kakat, mami!“ (odkaz zde)

OBSAH:
Horská hovnodráha: frčíme dál. Kteří kolotočáři už nás na hovnodráze povozili?

  1. PEDIATR Ivanka Bočanová (říjen 2011)
  2. CHIRURGIE A POHOTOVOST KRČ (říjen-prosinec 2011)
  3. PROKTOLOG Alexandr Kučera (leden-červen 2012)
  4. PSYCHOLOŽKA Martina Neprašová říjen 2012-leden 2013)
  5. PSYCHIATR Zofia Toužimská aneb vrchní sestra z Přeletu nad kukaččím hnízdem (duben 2013)
  6. DĚTSKA PSYCHOTERAPEUTKA Markéta Závěrková (duben-květen 2013)
  7. ALERGOLOGIE Homolka (květen 2013)
  8. GASTROENTEROLOG Pavel Frühauf (od července 2013)
  • 8 doktorů zatím žádný kouzlo nepředvedlo, Chystáme se k devítce a doufáme v zázrak

Už to budou 2 roky (začalo to v říjnu 2011), co se naše dcera nemůže vykakat. Má chronickou zácpu nebo nefunkčnost střev nebo je na hlavu, nikdo to dodnes vlastně pořádně neví. Každopádně se sama nevykadí, i když už jí budou za chvíli 4 roky. Je to peklíčko na zemi a jen v přepočtu na peníze nás to stálo asi tak 40 000 už (za pleny a vlhčený ubrousky, psychouše, yally, čípky, lactulosu, balonek na klystýr, 100% džusy, který jinak vůbec nepila a pila vodu, masti proti opruzeninám: rybilka, bepanthen, imazol a nakonec nejlevnější a nejlepší pityol, atd). V předešlém článku (odkaz zde) jsem psala o počátku naší horské hovnodráhy. No a dnes? Furt na ní frčíme a ještě hlavou dolů…

Kteří kolotočáři už nás na hovnodráze povozili?

1.PEDIATR Ivanka Bočanová říjen 2011

Začali jsme u naší moc hodné pediatričky dr Ivanky Bočanové v Praze na Lhotce, ta nás poslala do Krče na chirurgii s tím, že ona je na to malá paní, což měla pravdu, taková zácpa do normální ordinace pediatra už nepatří.

2.CHIRURGIE A POHOTOVOST KRČ říjen – prosinec 2011

Proktolog Alexandr Kučera, moc hodný pan doktor
Zdroj: detskachirurgiepraha.cz

Několikrát jsme byli v Krči na pohotovosti se strašnou kolikou, ale vždy nás poslali dom s tím, že máme dát „čípek“ a hodně „vlákniny“, Pokaždé mě tam rozbrečeli, že jsem si připadala jako blbá máma, co je moc hysterická.

3.PROKTOLOG Alexandr Kučera leden až červen 2012

Jedna hodná paní doktorka z Krče nám poradila zajít do ordinace specializující se mimo jiné na léčbu zácpy, několik doktorů z Motola si ji soukromě otevřelo v Praze 4, Opatovská 1763/11.

Proktologie=léčba onemocnění konečníku

V tom prvním článku (odkaz zde) jsme ještě bloudili mlhou naprosté neznalosti a měli pocit, že jsme potkali čaroděje Merlina, který nás spasí. Jenže Merlin alias „dr BOBO“, jak jsme mu říkali, se zařadil do řady jiných lékařů, kteří dceři nakonec vlastně nepomohli. Zázrak se nekonal. Chodili jsme k němu půl roku (leden-červen 2012) ze začátku nadšeni z toho, že dceři určil diagnózu „Nefunkčnost střev“. Když víte, o co jde, dá se s tím žít.

„Nefunkčnost střev“. Když víte, o co jde, dá se s tím žít.

Jenže pak najednou prohlásil, že dcera je zdravá, že střeva jsou zase funkční, máme jim pomáhat se vyprazdňovat, ale problém už je jen psychickej. Takže jsme tak trochu byli zase na začátku, Říkali jsme, že už vydrží i 10 klystýrů v řadě a nevykaká se, on na to, že to není možný, ať je dáváme dál. že prostě střeva jsou funkční, jen hlava asi ještě ne.

4.PSYCHOLOŽKA Martina Neprašová říjen 2012- leden 2013

Když proktolog prohlásil, že je dcera zdravá a má to už jen v hlavě, chodila jsem se radit s psycholožkou Martinou Neprašovou (odkaz zde), ta byla fantastická a moc mi pomohla to líp zvládat, říkala, že stačí odblokovat mě a pak se odblokuje i bobek dcery, já se hodně posunula ve vztazích k lidem a sama k sobě, zácpa dcery nikoli, takže hurá dál.

5.PSYCHIATR Zofia Toužimská duben 2013

Soukromý psycholog mě stál mnoho, mnoho tisíc a už mi docházely peníze, tak jsem zkusila cestu neplacenou, někdo mi poradil, že výborní jsou v PPP – Pedagogicko psychologické poradně pro Prahu 1,2 a 4 (odkaz zde), jenže když jsem jim popsala, jak úpornými zácpami dcera trpí a jak dlouho, řekli, že je to na ně už moc komplikovaný problém, a že přesně „tyhle případy“ umí báječně léčit jedna skvělá doktorka v Krči na dětské psychiatrii. Objednala jsem tedy dceru na psychiatrii k dr Zofii Toužimské, po telefonu mi sice zněla divně, ale řekla, že za 6 dní dceru dá do kupy. To znělo jako pohádka…

„Vzali se a žili spolu šťastně dodnes…“

Jenže to byla noční můra. Nejen, že mi dr Toužimská buď lhala do toho telefonu nebo jsem jí díky její špatné češtině blbě rozuměla, místo těch 6ti dnů zázračné rychloléčby mělo jít o 6 týdnů. Kdyby uměla pořádně česky nebo nelhala, rovnou bych jí řekla, že taková hospitalizace nepřichází v úvahu. Jenže jsem myslela, že 6 dnů a dcera bude zdravá, takže jsem šla za dalším Merlinem.

Psychiatrie v Krči je ale spíš Přelet nad kukaččím hnízdem s Requiem pro panenku v jednom… Byla jsem se podívat na oddělení a říkám sestře, že to tam mají takové hezké, barevné a ona na to temným hlasem a se sarkasmem hraničícím s etikou pracovníka toho oddělení: „To je jen na oko…“ Už ve mě byla malá dušička, když mi pak dr řekla, že k ní nesmím jít se svým kafem v kelímku, a až prej ho v čekárně vypiju, mám zaťukat, a práskla dveřmi, pochopila jsem, že příjemnej pokec s latté to asi nebude…

No a kromě toho, že místo avizovaných 6ti dnů by tam naše Bertička musela bejt 6 tejdnů, by to ještě bylo „pod medikací“. Dr Toužimská ji před tím ani nechtěla vidět, asi podle matky usoudila, že dcera je jasnej případ na prášky. Kdyby mi tohle řekla na začátku, hned bych odešla. Ale dvě hodiny mě vyslýchala a zapisovala si každou drobnost ze života naší dcery už v prenatálním stádiu, takže mi to přišlo, že jsme na dobrý cestě třeba, když se tak zajímá. Ale po dvou hodinách příprav přišel Cimrmanův pověstný šrapnel:

„Hovno Majere, hovno máš!“

Dr Toužimská mi sice neřekla, že mám hovno, ale sdělila mi, že magor jsem já a jen nemám diagnózu, a že bych potřebovala medikaci na zklidnění, protože jsem chvilkami až euforická. To bych rači slyšela, že mám hovno jako Majer. Kvůli tomu hovnu jsem koneckonců přišla, ne aby dětská doktorka řešila mě a urážela mě tam do magorů. Byla jsem jako v transu, otevřela jsem se dalšímu doktorovi s nadějí, že pomůže naší holčičce, ten doktor najednou vzal svěrací kazajku (obrazně) a už jsem byla sešněrovaná. Od doktorky Toužimské jsem se ještě dozvěděla spoustu dalších šíleností odpovídajících v mých představách spíš státním ústavům za totality… Můj muž mě nemiluje, jen to dobře hraje, takovýho magora jako jsem já, nemůže nikdo mít upřímně rád, jsem prý pro okolí neúnosnou přítěží. Začala jsem se smát, i když mě mrazilo v zádech, že jako jestli se nepletu, že jsem tu kvůli dceři a ona mi povídá, že jsem blázen zralej na medikac.

„Vy za to nemůžete, máte vadu v mozku, špatně vám fungují spoje, ty léky by vám moc pomohly“.

No, a když už jsme byly v tom, hned mi řekla, že ať tam dceru přivedu, asi aby jí daly takový kapky, že by se z toho hrůzou posrala… Což jsem sice chtěla v každém svém snu, ale ne v týhle psychiatrický noční můře. Nedám. Dceru nedám. Prej bych jim do toho nesměla kecat, co by jí dávali za léky a kolik, to by pak prej léčba neměla smysl. No a já si prej parádně odpočinu za těch 6 týdnů, co by tam Bertu opravovali. Jenom jako psychodezert beru její dotazy, zda jsme Bertičku sexuálně obtěžovali, jestli jí už biju, nebo jsem se zatím udržela se svou vadou na mozku a sklony k násilí, byla jsem tak rozložená, že jsem přiznala nedávnou facku, co jsem Bertě dala, a na to ona, že jestli vím, že se to dá nahlásit policii a můžou mě zatknout… Tak jsem řekla, že to vím, ale že se kvůli facce nepotento, že nikoho nemrzí víc než mě… No a to jsou jen střípky toho výplachu mozku, co jsem více než dvě hodiny podstupovala…

Zakončila to tím, že všichni doktoři, u kterých jsme rok a půl Bertiččin problém řešili, jsou úplný idioti a jak prej vědí tohle a jak dokázali tamto, a proč jsme je poslouchali, a že jejich metody jsou šílené… I když nakonec nepomohli, aspoň jsem si u nich mohla vypít kafe a nechtěli mě zavřít do klecovýho lůžka pod sedativy.

Psychoterapeutka Markéta Závěrková, úžasná žena a moc sympatická
Zdroj: isz-mc.cz

Už jsem o dr Toužimské slyšela od dalších dvou matek a obě ty historky byly podobně šílený jako ta moje. Dokonce mi někdo radil, ať na ní podám stížnost pro neetické chování. Ale já už s ní nechci nic mít, stačily mi ty dvě hodiny…

6.DĚTSKA PSYCHOTERAPEUTKA Markéta Závěrková duben-květen 2013
Po doktorce Toužimské jsem musela hodně dlouho a zhluboka dýchat. S dcerou žádný pokrok, já na prášky. Od ségry jsem dostala kontakt na „prý bezvadnou“ dětskou psychoterapeutku Markétu Závěrkovou (odkaz zde), která pomáhá mimo jiné i dětem s chronickou zácpou, sama prý to celé prošla s vlastním synem. Byla skvělá, chtěla vidět dceru a mluvila s ní, docílila toho, že se Berta konečně přestala bránit sezení na nočníků a pokusům o kakání, i chování jinde a jindy se moc zlepšilo, dala mi pár vynikajících rad. Dokonce jako kouzelník Merlin vytáhla z klobouku králíka: diagnózu. Berta je prý „zadržovač“, skupina dětí, které z nějakého důvodu nechtějí dát bobek. Stává se to, když přijde na svět sourozenec.

Berta je prý „zadržovač“

Ani diagnóza sice nakonec zácpu nevyřešila, ale maličko nás to posunulo. Berta začala alespoň trochu chtít se vykakat. Podle rad dr jsem jí vysvětlovala, o co díky nekakání a věčnýmu ukakávání přichází, že nemůže jít do bazénu, že nemůže jít tam a tam, protože má furt u zadečku bobek a je to problém. Někam jsme se posunuly a pak jsme se s dr shodly, že už to Bertě stačí a teď si s tím musíme nějak poradit už bez ní. Od té doby ale Berta denně sama zkouší bobek na nočníku a dařívá se jí. To je pokrok. Paní doktorka byla strašně sympatická a moc hodná na mě i Bertičku, což se ve světle výplachu mozku doktorky Toužimské v Krči cení dvojnásob.

7.ALERGOLOGIE Homolka květen 2013

To byla jen mezizastávka, zda to není alergiemi, jak kde kdo říkal: tam jste měli začít… Ale Berta nemá žádnou alergii, má imunitu na jedničku, takže další slepá ulička. Ale je super, že není alergic, bála jsem se celiakie.

8.GASTROENTEROLOG Pavel Frühauf od července 2013

Gastroenterolog Pavel Frühauf, primář Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, odborník na dětskou gastroenterologii, vyhlášená kapacita.
Zdroj: praha.eu

Primář Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, odborník na dětskou gastroenterologii, vyhlášená kapacita. Od července k němu s dcerou chodím, moc toho nenamluví, ale diagnózu určil hned. Jde prý o jasnou „konkurenční doložku“, kterou si děti po příchodu sourozence na svět získávají tím, že se vrátí o několik kroků na vývojovém stupni a přestanou kakat, začnou se počůrávat, chtějí zpět dudlík apod.

Jde prý o jasnou „konkurenční doložku“

Diagnóza by byla, léčba je pomalá, ale má své výsledky. Prostě Bertě denně dáváme lactulosu z lékárny, aby z ní bobky šly a byly měkké, k tomu denně čípek, abychom bobek popohnaly. Ze začátku dostávala snad 3 týdny denně yall. To kadila o 106 a my měli pocit, že jsme v zasraným nebi. Slovo „zasraný“ pro nás nemá ten význam jako pro ostatní smrtelníky. Jenže jako vždy, Berta začala být i proti yallům, čípkům časem rezistentní. Jako u dr Boba kdysi nekadila ani po 10ti klystýrech, u dr Frühaufa už skoro nezabírají ani yally ani čípky. Ale ukakává ve velkým a furt, nejvíc za poslední dva roky. Což je dobrá zpráva pro čtenáře Koně a psa, ale špatná pro náš smradlavý byt, moje podělaný ruce, posraný růžový kalhotky i legíny, pro provoz v mš, babičky i hlídačky, prostě všichni sme v těch hovínkách až po krk. Ale lezou…

Co bude dál, nevím, pan doktor moc nemluví, maximálně prognózy a úkoly na dalších pár dní. To mi hodně nevyhovuje, protože nemůžu nic naplánovat a věčný prohánění kaďáku dcery nám hodně ztrpčuje život. Ale zase: kdyby to mělo pomoc, budu jí do zadku strkat dál denně cokoli, co mi kapacity doporučej. I když teda nemám dobrej pocit z toho, že jsem do toho malýho dětskýho zadečku strčila něco už asi 200x, čili se řadím na vrchní příčky žebříčků před všechny pedofily. Na mě nemaj…

8 doktorů zatím žádný kouzlo nepředvedlo, chystáme se k devítce a doufáme v zázrak
Zkusím brzy devítku, třeba bude šťastná. Jde o PSYCHOSOMATICKOU KLINIKU dr Hnízdila v Dobřichovicích (odkaz zde), o které kde kdo básní. Podstatou psychosomatické péče je celostní pohled na zdraví člověka. Psychosomatika se zabývá souvislostmi mezi stavy těla (soma), duše (psyché) i vlivy životního prostředí. Starosti, s nimiž si hlava neví rady, tělo často řeší nemocí (somatizace). Cílem léčby je najít zdroj obtíží a obnovit rovnováhu. Jdeme tam celá rodina 16.10. odpoledne, tak pak dám vědět.

Po těch letech je mi konečně jasný jedno: mohla to způsobit hlava, ale tělo v tom jede s ní, čili je potřeba se věnovat konečně obojímu najednou, neřešit zadek nebo hlavu, ale hlavu se zadkem dohromady. No a jen tak mezi námi, přijde mi divný, že ji nikdy nikdo víc nezkoumal, nemá-li nějakej fyzickej problém ve střevech nebo tak. Jen sonem na ni jednou koukli v Krči a řekli, že je ok. To by byla prda, kdyby se zjistilo, že si to nevymyslela, aby i vedle bráchy furt hrála prim, ale že má chudák nějakou „nemoc“, která je třeba léčitelná, operabilní… No nic, už zase vyhlížím Merlina, ale asi má jinou práci, a když se dva roky neukázal, nemůžu čekat, že si to najednou přihasí… Má taky nějaký psychosomatický problémy a potkáme se s ním na té klinice…

11 responses »

  1. Tak mi kámoši dohodili kámoše, kterej s dcerou prošel stejným peklem, ale dnes už je holčička ok. Chodila k x doktorům, nakonec taky asi rok na ten Opatov do ordinace dr BOBA Alexandra Kučery, ale tam slouží i jinej dr Škába, evropská kapacita na bířška a ten prej pomohl. My u něj s Bertou taky párkrát byly, ta ordinace je soukromá a slouží tam motolští doktoři, ale zatímco v Motole jsou dlouhý čekačky, na Opatově je to rychlejší. No a ten dr Škába vzal nakonec holčičku na tejden do Motola, tam klystýry a vyšetření a tak, taková soda, že holčička od tý doby kaká jak hodinky, kdyby hodinky kakaly… Jinak před tím nekakala, protože se bála bolesti ze zácpovýho bobku. Pomáhal forlax, pije se ráno, ale je ho x druhů podle váhy a věku a musí se s ním opatrně, aby to neskončilo problémem. Ale i u téhle holčičky šlo o psychiku a po motolském týdenním peklíčku už se ten problém nikdy neobjevil… Věděla, že by tam jinak mohla jet znovu… Takový by to asi bylo po těch 6ti tejdnech na psychiatrii v Krči, ale z toho by se asi nevzpamatovala… Léky, samota, psychouši a magoři doktoři… Tak že bych se vrátila na Opatov někdy? že by slepá ulička nebyla slepá???

  2. Mne jste potěšila fotkou Dr.Frühaufa, pracovala jsem s ním před mnoha lety a opravdu je to odborník -ovšem při několika minutách vyměřeného času jen člověk obdařený magií udělá zázrak. U Vás to aspoň na chvíli zabralo, jen jsem si říkala, jestli už si tělo Vaší dcerky nezvykne… A zvyklo, což je zcela normální průběh. Také jsme kolem 2. roku a něco měli problém. Po narození sourozence. Kluk nekakal a nekakal, až se tělo vykašlalo na vůli a tlačilo, takže se třeba držel futra a řval ponížením, zatímco se mu kaťata bez plen nadouvala opačným směrem, než chlapci mívají. Nakonec jsme dělali sezení s mladším(WC a nočník) a hanebně upláceli za výkon lentilkami. Zvcládl i oproštění od odměny, asi za čtvrt roku.
    Jo, 100% džusy odvodňují, takže jste vnitřně vysušovali – radši si teď zkuste sehnat přírodní šťávu z moštárny, ta jablečná je projímavá, když se neředí.
    U psychosomatiky asi bude potřeba také přehrát pozornost od tohoto problému na jiné kvality dcerky, aby neupevnila dojem, že je pro Vás zajímavá jen vyprazdňováním. Odseknout hrot prioritě. Ona ji tak může vnímat a to není dobré.

    • Dobrý den, díky za reakci, jak jste myslela, že si tělo mé dcerky zvykne a zvyklo? To jsem nepochopila. Jinak asi je to vlastně dobrá zpárva, že má furt nakaděno v kalhotkách, protože tělo proti její vůli vyhání bobek ven… Jen servisně je to pro mě děsný, ale jinak vlastně dobrá zpráva, což mi hned nedošlo…Ten 100% juice mi doporučil právě dr Fruhauf…JInak o odsekávání hrotu prioritě (hezky jste to nazvala) už vím taky kde co díky psychologům a tak… Snažím se o to samozřejmě, dcera je bezvadná, umí tančit, zpívat, vymejšlí si vlastní básničky a písničky, má úžasnou fantazii, je s ní děsná prča a tak, když mám sílu, tak si užíváme… Ale s těmi dvěma dětmi je to obtíž občas, stačí, aby byl jeden nemocnej, trčíme doma, je furt řev, perou se a tak, však to asi znáte…Pak když začne zpívat, tak jí ztlumím:) Jak dlouho jste se s tím nekakáním u dítěte potýkala? V kolika letech to odeznělo nebo teda v kolika jeho letech jste to překonali?

  3. Pingback: Otázky na hovno a rady k posrání | Maminátor

  4. Pingback: Fotíme si hovínko a rozesíláme šťastné a posrané | Maminátor

  5. Dobrý den,
    potýkáme se doma také s dcerou něčím podobným, jsme asi zatím na začátku zatím jsme byly jen na chirurgii a tam nám doporučily jíst zeleninu, ovoce což ona totiž zásadně odmítá jediné co jí je banán a ten jak mě dr poučila dávat nesmím protože staví!! asi bych to bez ní nevěděla. No nic jediné co po téměř dvou měsících pozře je jablko a to ještě oloupané jinak se jí ze všeho ostatního zvedá žaludek a brečí že je to hnusný a ne a ne sní pohnout takže tu bulím já i ona a stejně nic nesní. No tak jsem začala podávat probiotika a už 3den do dávkovače od panadolu jako že to je medicínka to ona totiž pak vezme všechno dávám 2x denně švetskovou ˇšťávu koupenou v Bio prodejně a hle dnes z toho už měla průjem až nestihla doběhnout a poprvé se snad styděla že má „bobo“ v kalhotkách, no a já světe div se jsem se div nezačala radovat že to je měkký protože jinak to je bobo jak kámen že bch to nevytlačila ani já. No tak snad to pomůže a naučíme se postupně za dalších pár měsíců jíst nějakou zeleninu a další ovoce. Držte se nejste v těch sračkách sama. Já jen doufám že nás nepotká nic podobného dr. Toužimské brrr

  6. Pingback: 50 odstínů hnědi: jsme z toho venku!!! | Maminátor

  7. Pingback: Když dítěti nefungují střeva | Maminátor

  8. Pingback: Zácpa: aneb hovno jako další člen rodiny | Maminátor

  9. Pingback: Seriál vo hovně, 7.díl – Never hovning story | Maminátor

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s