Šátkování I: lidské mládě je typ nošenec, ne odloženec v tichém hnízdě

Standardní

Zdroj: flickriver.com

Příbuzný článek byl o nosítku Manduca:

Manduca: geniální nosítko od narození do předškolních let (odkaz zde)

Starší generace šátkům nerozumí, mladší je často bere jako samozřejmost. U mnoha národů je šátek nezbytnost, zatímco o kočárcích nešlyšely. Ty si vymysleli až bohatí Evropani v 19.století, když už měli tu vymoženost zvanou chodníky. Na webovkách BABYSATKY (odkaz zde) jsem našla celou řadu výhod šátkování a kladné názory odborníků.

  • Když dnes položíme dítě hned po porodu na břicho nebo do náručí matce, tak dítě vnímá svůj nový životní prostor pomocí své kůže, primárního smyslového orgánu člověka. Zážitek doteku v prvních hodinách, ale také mnoho týdnů a měsíců potom, ovlivňuje velice podstatně jeho růst a jeho kontinuální vývoj. Tento důležitý faktor dnes bere vážně i věda, která říká, že dítě je ve své první životní fázi více nošenec než kojenec. V této rané periodě potřebuje nervová soustava jakoby „potravu“ skrz podněty, které dítěti po porodu zprostředkuje úzký kontakt s tělem matky.
  • Samozřejmě hodnotíme kladně kolostrum – první mléko, ale samo utišující sání je při prvním kojení bez pochyb přednější. Mocná a veliká je také potřeba matky, která chce být v tělesné blízkosti bytosti, která byla ještě před chvílí součástí jí samotné. Praktiky běžné během nastupující industrializace v minulém století, totiž téměř úplné oddělení dítěte po porodu od své matky, mají z dnešního pohledu velmi nepříznivé následky.
  • V prvním roce života získává dítě skrze tělesný kontakt s rodiči nebo s jinými pečujícími osobami jistotu a důvěru ke svému okolí. Dítě uvázáné k tělu rodiče pociťuje bezpečí svého bytí. Míra blízkosti k matce a hned po porodu i k otci, určuje tempo jeho fyzického a psychického rozvoje. Na těle rodičů může dítě své zrání koordinovat lépe než v postýlce nebo v kočárku. Ta stará rozšířená představa, kterou měli ještě i lékaři v minulých desetiletích – že kojenec potřebuje ke svému prospívání jen předepsané množství potravy a běžnou péči a v ostatním může být přenechán sám sobě – ta je dnes již dávno překonaná. Stejně jako hlas matky dává dítěti akustické podněty, které jsou třeba pro vývoj řeči nezbytné, zprostředkovávají mu její prsa, její ruce a její prsty dotekové vjemy. Tak prožívá dítě na těle rodiče už brzy rovnováhu a navazuje bezprostřední kontakt s okolím.

Takhle se nosí děti v Peru
Zdroj: chrisspheeris.com

  • Dlouhodobá pozorování mnoha lidí potvrzují, že doteková stimulace matkou nebo otcem ovlivňují pozitivně fyzicky i psychicky růst a vývoj nošeného dítěte.
  • Ať jsou to jakékoliv důvody, které vedou k tomu, že dnes mladé matky a otcové nosí své děti na svém těle, bylo by každopádně pošetilé tuto znovuobjevenou původní dimenzi lidství odložit jako módní výstřelek: Od konečného znecitlivění „civilizovaného člověka“, ke kterému se nebezpečně rychle blížíme, je toto uspokojování tělesných a duševních potřeb možná symptomem pro začátek nového, lidštějšího vývoje.
  • Až donedávna a částečně i dnes platil novorozenec za nesamostatné stvoření vybavené jen několika málo schopnostmi. Čas měl trávit především jídlem a spánkem, aby tak dorostl do dítěte, které je schopné komunikovat. Ale i dítě, jehož tělesné potřeby jsou uspokojeny a které spí v samostatné, nehlučné místnosti, nemusí být vůbec spokojené. I právě probuzené dítě začne většinou plakat, jestliže o sobě dá nahlas vědět a nedostane od rodičů žádné potvrzení o jejich přítomnosti. Touha po přítomnosti nebo jen potvrzení přítomnosti pečující osoby přichází častěji, než je to rodičům racionálně pochopitelné; nezdá se totiž, že by děťátko obklopovalo něco jiného neuspokojivého. Klid a být sám je pro mládě patřící biologicky mezi typ „zůstávající v hnízdě“ něco normálního a v žádném případě u něj nevyvolává strach. Lidské mládě se tím však znepokojí. Dítě není od přírody typem mláděte „v hnízdě“, ale stalo se „kulturním“ mládětem v hnízdě.

Zdroj: fic.nih.gov

  • Lidské dítě dokazuje z perspektivy biologie chování i dnes svou sounáležitost s mláďaty typu nošenec. To vyplývá z jeho potřeby po přítomnosti osoby, která o něj pečuje. Hluboký spánek, kterým dítě spí, ačkoliv se s ním intenzivně hýbe a přestože prostředí je hlučné, dokazuje uspokojující účinek změn poloh, protože tyto signalizují přítomnost pečující osoby.
  • Centrum rovnováhy je část mozku, která začíná zrát nejdříve; pozitivní účinky hýbání s dítětem využívají různé kliniky k podpoře vývoje nedonošených nebo málo vážících dětí. V Chicagu byly inkubátory vybaveny vodními postýlkami, ve švédských klinikách se používají závěsné matrace. Srdeční a dechové potíže se vyskytly méně často, děti prospívaly lépe.
  • Nošení učinkuje na děťátko pozitivně různými způsoby. Když s ním někdo hýbe, je to pro něj znamení, že není samo a dává mu to pocit jistoty. Zároveň vzniká těsný tělesný kontakt.
  • Anatomicky je dítě v kojeneckém věku přizpůsobeno statutu nošence. Poruchy pohybového systému ve smyslu známých předsudků, které by byly způsobeny nošením, nebyly zjištěny.

Zdroj: lonelyplanet.com

  • Během nošení se dítěti dostává mnoho pohybových podnětů. Nejenže může vnímat pohyb v prostoru, ale díky úzkému tělesnému kontaktu předává nosící osoba své vlastní pohyby těla resp. svalovou aktivitu přímo nožičkám dítěte, z nichž se přenáší na kyčle. Tyto pohybové podněty jsou pro vývoj dětských kyčlí přínosem, protože podporují jejich prokrvení. To je případ především při nošení na boku, ale i při nošení v pozici „obličeji k sobě“. Předpoklad: správné používání šátků.
  • Mnozí lidé, kteří dnes sedí s poškozenými zády u ortopedů, leželi s velkou pravděpodobností jako miminka na zádech. A všechny Afričanky, které se zvednutou hlavou nosí své děti na zádech, strávily dětství na zádech své matky. Všechny takzvané přírodní národy, které své děti nosí, jsou přece závislé na tom, aby jejich členové byli tělesně zdraví. Je velmi nepravděpodobné, že by pěstovali praktiky péče o kojence, díky kterým by celé řady lidí vyrůstaly s poruchami páteře.
  • Při pohledu na dítě v šátku mnoho lidí zhrozí jeho kulatá zádíčka. Kdyby takhle seděl dospělý, měl by skutečně potíže s páteří. Ale tak, jako není třeba křivé nožičky dítěte narovnávat, aby rovně rostly, není třeba narovnávat jeho zádíčka dříve, než se budou narovnávat sama. Dítě strávilo přece mnoho měsíců stočeno dokulata v mateřském lůně. Když si někdo myslí, že po porodu je pro dítě narovnání páteře to jediné správné, tak má laickou představu. Dvojité zaoblení obratlů ve formě S se vytváří teprve postupně v průběhu motorického vývoje dítěte.
  • Takto viděno je spíš ležení v postýlce nefyziologické, protože k narovnávání obratlů nedochází díky rostoucí síle svalů, ale díky gravitaci, proti které nemůže dítě v prvních měsících ještě nic dělat.

Takhle se dítě nikdy nemá nosit, prohejbá se mu páteř obráceně, než by měla, takže je to velice nezdravé. I když výhoda toho, že dítě kouká dopředu, je hlavně u zvědavých potomků jasná. Pro fyzický vývoj je to ale škodlivé.
Zdroj: didymos.cz

Přesto existují kritické body pro nošení dítěte, kterým je třeba věnovat pozornost:
•    Někteří rodiče nosí své dítě téměř nepřetržitě. Ale dítě i matka potřebují i čas klidu a odstupu.
•    Váha dítěte zatěžuje tělo nosícího (svaly, vazy, páteř). Proto je dobré nosit dítě pravidelně od začátku, aby se vypěstovala kondice.
•    Pozor při velké zimě. Vybavuji si jednoho otce, co se z něj „kouřilo“, když se šplhal ve sněhu někam nahoru, a dítě na zádech mělo ledové nožičky.
•    Pozor na materiál šátků a jiných pomůcek k nošení dětí. Nesmí obsahovat formaldehyd nebo jiné jedovaté chemikálie.

Dětský kočárek má své nevýhody:
•    Nehřeje.
•    Houpe se nerytmicky. Když matka chce, aby dítě v kočárku usnulo, houpe ho jinak než při pouhé jízdě – rytmicky.
•    Nabízí uchu jen nefyziologické zvuky.
•    Obličej toho, kdo kočárek veze, je vzdálen příliš daleko (novorozenec vidí jen na vzdálenost 40 cm); když leží dítě na břiše, nevidí nic.
•    Otec nebo matka nemají volné ruce.

V dalším dílu bude:

Šátkování II: 8 předsůdků proti nošení dětí v šátku

One response »

  1. Pingback: Šátkování II: 8 předsudků proti nošení dětí v šátku | Maminátor

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s