Mikuláš na tajemné lodi v Podolí a historie TJ Tatran

Standardní
1999

Podolský přístav v roce 99, ta naše Mikulášská loď je to dlouhý nalevo. Zdroj: yct.cz

Včera jsem byla shodou okolností na zajímavý Mikulášský na „invazivním člunu“ v podolské maríně. Vůbec jsem netušila, kde to tam je, co to je, a že je to tak velký, že se tam dají pořádat Mikulášský besídky. Kámoška mě dovedla až tam a ve tmě jsme došli marínou k lávce a po ní na velkou loď, který jsem si dřív vůbec nevšmila. No a protože ráda poznávám okolí Braníka, kde bydlíme, a ráda zjišťuju o všem co nejvíc, lehce jsem zapátrala a tady jsou výsledky. Mikulášskou na tom velkým člunu pořádala TJ Tatran, která má zajímavou historii píšící se od konce I.sv.v.

1-WP_004575Invazivní člun ze II.světový a první hausbóty se Sašou Rašilovem

Tyhle informace jsou ze stránek tělovýchovné jednoty TJ TATRAN, který tu včerejší akci na své lodi pořádal:

lod-012

Stará fotka, řekla bych, že je to taky ten náš člun

Obě světové války měly velký vliv na rozvoj vodního motorismu v čechách. Po 1. svět. válce radost z přežití útrap vedla k rekreaci přežitých bojovníků v přírodě. Tady šlo o povodí Vltavy a Sázavy, provozováním trampování. K tomu i bytová krize vedla k užití hausbotů k bydlení, kterým z bezpečnostních důvodu zamrzání řeky, velké vody, přidělovala Státní plavební správa kotviště v podolském přístavu .

lod-003

Podolský přístav a vpravo nahoře Vyšehrad

Jeden z prvních obytných hausbotů si kolem roku 1925 pořídil herec Saša Rašilov. V tehdy již existujícím Českém Yachtklubu nemělo vedení v lásce tyto hausboty a upřednostňovalo plachetnice a plachetní jachty a maximálně tolerovali dovezené motorové čluny ze zahraničí movitými členy klubu. A tak Yachtklub odmítl kotvení hausbotů ve vodách klubu a tak Saša Rašilov ukotvil svůj hausbot pod vodami yachtklubu, kde bylo cca 50m volného břehu, kde pak kotvily velké obytné hausboty a také plovoucí garáže pro lodě. Tím byl dán jakýsi základ kotvení motorových a obytných lodí.

V roce 1930 došlo k dohodě a vypracování stanov a i názvu nového klubu, čímž byl založen Český klub výletních člunů (ČKVČ) . K oficiálnímu schválení stanov došlo v říjnu 1930, kdy byla vykonána ustavující schůze všech zakládajících členů oddílu. Mezi členy bylo mnoho známých hudebníků i herců jako Jan Kalaš s lodí Zvíkov k němuž chodili Kocourkovští učitelé a později se stala členkou Hana Vítová a oddíl navštěvoval také Oldřich Nový.

V době okupace za druhé světové války byly zakázány schůze a také používání motorů k plavbě, takže život v klubech na oko ustal. Plavba bylo opět povolena 15.9. 1946. Vzhledem k tomu, že po válce zde zbylo spousty lodí – kutrů staly se tyto základem pro mnoho staveb nových lodí s použitím jejich trupů . Kromě toho zatáhli okupanti do čech po Labi a Vltavě tak zvané „invazní čluny“. V Praze byly dlouhé 50m, široké 10m s boky vysokými 3m, padací přídí, dvojitým dnem i boky rozdělenými na komory s vodotěsnými přepážkami. Dno bylo mohutně vyztuženo pro přepravu těžké techniky a tanků. Okolo celé lodi byl 1m vysoký pancéřovaný ochoz.

tjtatran podolskáý řístav

To je ten „invazivní“ či „invazní“ člun, ve kterým za druhý světový války ukládala armáda kde co. Po válce ho na provoz lázní a plovárny pořídil pan Šumavský, po jeho smrti ho koupil Český klub výletních člunů a dodnes slouží jako základna klubu Tatran.

13.11.1946 požádal Český klub výletních člunů spolu s dalšími v Praze o členství v Československé Jachetní asociaci a přijetí bylo potvrzeno 10.1.1947 a tím byl dán základ vzniku budoucího svazu vodního motorismu.

Po únoru 1948 se v čechách zapojili vodní motoristé do sjednocené tělovýchovy. Český svaz výletních člunů se stal oddílem TJ České loděnice a vznikl nový oddíl Tatran – Voda v Praze 7 kam byl na konci 50tých let převeden oddíl výletních člunů z České loděnice. Od té doby do dnes tak klub funguje jako TJ Tatran Praha 7.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s