Michel Houellebecq: „Platforma“ (ten umí napsat sexuální scénu…)

Standardní
IMG_5040

Hustá knížka, trochu ukecaná, ale moc zajímavá

Zas jedna vostrá kniha. Taky autora v jeho rodné Francii buď milujou nebo nenáviděj. Nemaže se s ničím, s rasovejma otázkama, se vším kolem sexu, vztahů, politiky. Kromě pár výjimek jako je komiks „Sex není zadarmo“ od Chestera Browna nebo kdysi „Obrátník raka“ a „Obratník kozoroha“ Henryho Millera či knížky Charlese Bukowskiho „Faktotum“a „Všechny řitě světa i ta má“ jsem nečetla moc dobrých knih s hlavním hrdinou, kterej je poněkud citově plochej a je to drsoň, co píchá a fetuje, chlastá a používá život, aniž by mu vzplálo srdce.

Ale i když mě tihle hrdinové bavili jen kdysi v pubertě, když je to dobře napsaný, evidentně mě můžou zaujmout i ve skoročytřiceti. No a rozhodně to řadím mezi eroticko-porno knížky, který popisuju v mým článku „Kniha s orgasmem aneb PORNO PRO MATKY“ (odkaz zde).

Michel Houellebecq: „Platforma“ (283 stran rozdělených na 3 části: Thajsko-Paříž-Thajsko)

Prvních pár vět a už jste lapeni

Před rokem mi umřel otec. Nevěřím teorii, podle níž se stáváme doopravdy dospělými po smrti rodičů; doopravdy dospělými se nestáváme nikdy. Nad starcovou rakví mě přepadly nepříjemné myšlenky. Užil si života, prevít jeden; uměl si to královsky zařídit. „Měls haranty, holenku…“ řekl jsem si energicky; strkals svý tlustý péro mámě do mindy.“ Prostě je jasné, že jsem byl trochu napjatý; člověku neumírá někdo z rodiny každý den. Mrtvolu jsem vidět nechtěl. Je mi čtyřicet a už jsem pár mrtvol viděl; teď se tomu vyhýbám. Právě to mi vždy bránilo pořídit si domácí zvíře.

No a zatímco v mým starším knihočlánku o „Přišla z moře“ (odkaz na článek zde) jsem naprosto ztrhala autorovu schopnost psát o sexu, tenhle chlápek píše tak, až vám vlhnou kalhotky.

Místnost, osvětlená pouze noční lampičkou, se zdála obrovská. Vzala mě kolem pasu a tápavě odvedla do svého pokoje. U postele mě opět políbila. Nadzvedl jsem jí tričko, abych jí pohladil prsa; zašeptala něco, čemu jsem nerozuměl. Klekl jsem si před ní, stáhl jí kalhoty i kalhotky a přitiskl jí tvář do klína. Štěrbinku měla vlhkou, otevřenou, voňavou. Zasténala a klesla na postel. Rychle jsem se svlékl a pronikl do ní. Horkým údem mi vystřelovala rozkoš. „Dlouho nevydržím, jsem příliš vzrušený…“ Přitáhla mě a zašeptalami do ucha: „Pojď…“ Zároveň jsem cítil, jak se jí stahuje pochva. Měl jsem pocit, že se ztrácím v prostoru, žil jsem jen penisem, kterým procházela neuvěřitelně prudká vlna rozkoše. Dlouze a několikrát jsem ejakuloval; úplně ke konci jsem si uvědomil, že řvu. Za takovou chvíli bych položil život.

Lesický sex taky není problém

Zvykly si spolu chodit na pláž; vždy se nejdřív převlékly v jejím pokoji. Když si jednou odpoledne sundala podprsenku, zachytila Béréničin pohled na svých prsou. Věděla, že má krásná, kulatá, vysoko položená prsa, tak plná a pevná, že vypadala až uměle. Bérénice napřáhla ruku, pohladila jejich zaoblení a bradavku. Ona otevřela ústa a zavřela oči ve chvíli, kdy se Béréničiny rty blížily k jejím; úplně se polibku poddala. Když jí Bérénice strčila ruku do kalhotek, byla už vlhká. Nedočkavě se jich zbavila, padla na postel a roztáhla nohy. Bérénice si k ní klekla, přitiskla jí ústa na kundičku. Břichem jí horce škubalo, myslí jako by se vznášela v nekonečných prostorách; nikdy netušila, že může existovat taková rozkoš.

Autor tu taky celkem bez obalu a jednoduše vysvětluje, proč tolik mužů dává přednost prostitutkám místo přítelkyň: 

Sbalit neznámou ženskou a vyspat se s ní je dneska hlavně zdrojem nepříjemností a problémů. Když uvážíš, kolik nudných řečí je dneska třeba k tomu, aby chlap dostal holku do postele, kde se z ní většinou vyklube žalostná milenka, schopná do něj akorát hustit svoje problémy a mluvit o svejch bejvalejch, přičemž v něm mezi řečí vzbudí pocit, že není až tak na úrovni, a ještě s ní pak bude nevyhnutelně muset vydržet aspoň do rána, tak se dá celkem pochopit, že si místo hromady starostí rači připlatí. 

O dětech taky mluví výborně:)

Vždycky jsem měl jistý odpor k malým dětem; pokud jsem věděl, jsou to šerední malí skřeti, kteří neustále kadí a vydávají nesnesitelný řev; nějaké mít mě nikdy nenapadlo. Ovšem věděl jsem, že většina párů je dělá; netušil jsem, jestli je to těší, každopádně se neodvažují si stěžovat.

O rasovejch otázkách:

Islám mi zničil život a byl nepochybně něčím, co jsem mohl nenávidět; v následujících dnech jsem se cvičil v nenávisti k muslimům. Celkem se mi to dařilo a opět jsem začal sledovat zahraniční zpravodajství. Pokaždé, když jsem se dozvěděl, že v pásmu Gazy zastřelili palestinského teroristu, palestinské dítě nebo palestinskou těhotnou ženu, chvěl jsem se nadšením při pomyšlení, že je na světě o muslima míň.

Celá ta kniha byla trochu ukecaná, v některejch pasážích. Připomnělo mi to Bílou velrybu, kde taky bylo několik odboček třeba na 80 stran, který se nedaly číst, Houellebecq píše podobně, i když jsem se nudila vždy jen pár stránek, kdy mě zbytečně odváděla od základního příběhu nějaká úvaha o politice, rasismu, sexuální turistice, hoteliérství apod. Na mě je to až moc francouzský a stejně jako francouzský filmy jsou pro mě moc intelektuální, i tahla knížka byla. Já rači příběh a držet se ho. U každé odpočky málem knížka odbočila zpátky do knihovny… Ale jsem ráda, že jsem ji dočetla.

Nakrkla mě Wiki, do který jsem jukla už během čtení Platformy, a ti debilové tam napsali, jak to dopadne. Muž mi říkal, že to jen editorovi uteklo, že běžně se před a za takový informace píše kurzívou něco jako „Bacha, prozradíme konec knížky, konec prozrazení.“

Platforma (z franc. plate-forme, plošina) je původně vyvýšená plošina, terasa. Může znamenat kde, co, i bázi, základnu, východisko společné činnosti, základ úsilí, soubor zásad, názorovou základnu.

2008.06.09._Michel_Houellebecq_Fot_Mariusz_Kubik_03

Zdroj: Wiki

Michel Houellebecq:

  • narodil se v roce 1958 na ostrově Réunion
  • hvězda francouzský literatury
  • nesmírně kontroverzní, o politice, rasismu, sexu píše hodně vostřě, tak, jak to u nás skoro nikdo neumí ani v článku, natož v knize
  • taky měl vostrej život, otec byl horský vůdce a matka anestezioložka, když mu bylo 6, matka si našla Araba, konvertovala k Islámu a opustila rodinu, malého Michela pak vychovávala babička, zapřisáhlá Stalinistka, i proto z Michela vyrostl levičák
  • v 80.letech byl opakovaně hospitalizovanej na psychině, mně by upa stačila taková máma a babi a byla bych taky, deprese utápěl v alkoholu
  • byl ženatej, ale jen rok, stihl si ale udělat dítě, pak se rozvedla  znovu oženil v roce 1999

Jeho dílo

  • „Rozšíření bitevního pole“ (1994)
  • „Elementární částice“ (1998), příběh dvou čtyřicátníků žijících ve světě masturbace a peep show, pobouřil vládnoucí generaci osmašedesátníků a vyvolal senzaci. Dostal za něj dvě ceny: Velkou národní literární cenu pro mladé talenty a Listopadovou cenu. Kniha byla v SRN zfilmovaná.
  • „Platforma“,  nejkontroverznější dílko, šel za něj i k soudu, Liga lidských práv ho udala za podněcování k rasové nenávisti, ale soud to smetl ze stolu, za knihu dostal Mezinárodní dublinskou cenu Impac.
  • „Možnost ostrova“ (2005), to bylo taky zfilmovaný, režíroval si to sám autor
  • „Mapa a území“ (2011), za tu v roce dosal prestižní Goncourtovu cenu

One response »

  1. Pingback: Kniha s orgasmem aneb PORNO PRO MATKY | Maminátor

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s