Lehce feministická „Zahořklá megera“

Standardní
sveland1

Maria Sveland: švédská spisovatelka. Zdroj: dn.se

Maria Svelandová

  • švédská novinářka a spisovatelka
  • román je autobiografický, autorka je mnoho let vdaná, dnes má již dvě děti
  • je známá svými feministickými názory, ve svých knihách rozebírá genderové problémy, mateřství a postavení žen ve společnosti
  • hodně ji inspiruje americká spisovatelka Erica Jongová, v knize několikrát cituje z jejího autobiografického románu „Strach vzlétnout“ (Kde koupit?)

Tanga a šoustačka jsou z jiný planety

Šampaňský, cicmání, báječnej pich a cizí chlapi-to je skoro jako z Dallasu. Jednou jsem si na zkoušku koupila tanga. … Přijde mi to k popukání třeba i v šatně ve fitku, kde většina holek nosí tanga. Ať mají sebevymakanější superzadek, stejně na tom zařízlým proužku v duchu vidím hnědý fleky od hovna. … V týhle chvíli mi tanga a šoustačka připadaj jako z jiný planety. Jsem pravej opak, osamělá zahořklá megera v bavlněných spoďárech, co se za chvíli bude moct do sytosti vyspat! Hurá! Hotová Nirvána.

Jak mohou ženy dosáhnout ve společnosti rovnoprávnosti, když ji nedokážou dosáhnout ani ve vztahu?

3-IMG_5052Špunty do uší jsou pro ženy darem od pánaboha

Vše se změnilo, když do mého života vstoupily zázračné gumové špalíky zvané špunty do uší. Poradila mi to kamarádka se stejnými zkušenostmi, a kolem mě zavládlo naprosté ticho. Konečně jsem našla způsob, jak na Johana přenést celou zodpovědnost. Najednou jsem spala celou noc jak zabitá a ani jedinkrát jsem se nevzbudila. Když byla v noci řada na mně, sice jsem skoro oka nezamhouřila, ale přinejmenším každou druhou noc jsem se mohla v klidu vyspat. Další den jsem se Johana vesele vyptávala, jak to v noci šlo, a on mi podrážděně odsekl, že byl mezi půlnoci a šestou ranní a šestkrát na nohou.

Špunty do uší jsou pro ženy bezpochyby darem od pánaboha. Někdy ráno, když byl Johan obzvlášť duchem nepřítomný, jsem si nechala ucpávky v uších i během snídaně. Dopřála jsem si ten luxus pobýt ještě chvíli ve svém vlastním nádherném tichém světě, četla si noviny a čekala, až mě kafe pomalu probere k životu. Ponořila jsem se do nějakého článku a nevyletěla jak čertík z krabičky při každém Siggově zafňukání. Nonšalantně jsem upíjela kávu a nepřítomně zírala na Johanovy pohybující se rty.

„Cože?“ zeptala jsem se. „Cos to říkal?“ …

Občas mě napadne, že rovnoprávnost žena získá jedině tím, že si osvojí určité mužské manýry a způsob chování.

I když je na mý gusto MEGERA moc feministická, pobavila mě a našla jsem se v ní

Hlavní hrdinka nakonec najde zdroj své hořkosti a bojuje s ní. Kdyby ne, asi bych na konci kniha cítila zklamání. Feminismus i zahořklost ve vztahu považuju jen za lenost prostě věci změnit. Svelandová hodně nadává na svýho muže a přičítá mu vinu za vlastní nespokojenost. To dělá tuna žen, ale minimum z nich by dokázalo odpovědět na otázku „Co děláte proto, aby to fungovalo mezi vámi a vaším mužem líp?“

ericajong

Erica Jong, US feministka, z jejíž knihy „Strach vzlétnout“ hlavní hrdinka často cituje. Zdroj: edituratrei.wordpress.com

Je mi třicet, přesně jako Isadoře ve Strachu vzlétnout, ale jsem nesrovnatelně vyhořelejší a otrávenější. Vycucaná a bez špetky energie z toho rodinnýho pekla, až po okraj plná citových sraček. Jsem stejná jako ty. Mohla bych si to s tebou vyměnit, Isadoro, jen kdybych něco cítila. Jenže já jsem tak okoralá a lhostejná, že nemám strach ani z létání. A zahořknutí stejně neujdu, protože k němu mám spoustu důvodů. Všude narážím na zapšklý a rozmrzelý ženský. Když nějaký stojím v cestě a zasyčí na mě Uhni, ksakru, mám sto chutí zasyčet v odpověď: Zalez, stará škeble. Stačí podobný incident s nějakou vzteklou nánou a mám celý den po náladě. Není to tím, že mi něco připomínají?

FEMINISMUS?

Nejspíš opravdu v některejch jobech a názorech není rovnoprávnost mezi muži a ženami, ale ve vztahu ji mám. Ale je to první takový vztah. Před tím jsem měla řadu mužů a s nikým jsem se necejtila takhle jako s manželem. Takže feministický názory autorky nesdílím, přes to mě chytl za srdce příběh hlavní hrdinky, stockholmské třicetileté novinářky Sáry, která utíká od manžela Johana i dvouletého syna Siggiho zkusit znovu najít samu sebe.

B (19)

Moje selfie, když jsem v roce 2009 frčela z porodnice na první šestinedělní mejdan. A to jsem se ještě snažila netvářit tak tragicky, jak jsem se cejtila:):) Dneska se tomu musim smát

Pláč v šestinedělí si moc dobře pamatuju, nešlo přestat

Po tvářích se mi znovu vyřinou slzy. Už si začínám zvykat. Na pocit, že si z uřvanýho napuchlýho obličeje už nikdy nestačím setřít slzy a nudli. Zoufalství mi projede celým tělem a ošklivě zakvílím. Brečím jako nikdy před tím. Je to hlasitý, hrdelní nářek, chroptím jako poraněný zvíře, chápu, jak odporně a trapně to musí znít v normálním světě, do kterého už nepatřím. … Děťáko moje nejdražší, můj nejkrásnější andílek. Hruď mi zaplaví láskyplná bolest.

O Ježíškovi a mateřství

„Proč lidi tak strašně irituje pomyšlení na sobeckou ženskou, zatímco u chlapa se egoismus bere jako samozřejmost? Nesouvisí to s tím, že na začátku náboženství naší kultury stála znásilněná žena? Křesťanství přeci odjakživa nutilo věřící uctívat naprosto nesobeckou ženu, matku, která se celá obětovala. I když její otěhotnění nechápeme doslovně jako znásilnění a přikláníme se spíše k symbolickému výkladu o oplodnění duchem svatým, jak asi musela být chuděra panna Marie vyděšená? Mladičká puberťačka, která byla zničehonic v tom a čekala Ježíška?“

Autorka jde dál a srovnává příběh panenky Marie s matkou z filmu Rosemary má děťátko, kde satanisti nechají ženu násilně oplodnit zlým duchem. I tahle matka své dítě miluje. Je to prostě instinkt.

Ježíšek nebo satanáš- většina maminek své děti evidentně nade všechno miluje. Je to tak silný cit, že nás to k nim připoutá na doživotí. … Jen bych chtěla smět milovat stejným svobodným způsobem jako muži a otcové – moje závist a zahořklost pramení především ze zjištění, jak obrovské množství samozřejmých požadavků a pocitů viny obnáší mateřská role ve srovnání s otcovskou.

2 responses »

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s