Adolf Hitler Už je tady zas

Standardní
1-IMG_5056

Knížku jsem měla půjčenou, ale asi si ji pořídím, ať ji mám v knihovně, je fakt výborně napsaná

Máme s pár kámoši čtenářskej klub a čteme vždy všichni stejnou knížku, pak se sejdem někde u pivka a pokecáme o ní. Tuhle jsem vybrala já a klábosili jsme o ní v Podolce. Protože knížka je to bezvadná, dám jí prostor i tady. 

„Už je tady zas“ Timur Vermes
Co by se stalo, kdyby Adolf Hitler ve svých 56 letech nezemřel v Berlíně (30.4.1945) ve svém bunkru a po boku své ženy Evy Braunové po požití kyanidu? Kdyby jejich těla nebyla vynesena ven a spálena na prach v zahradě říšského kancléřství? Kdyby se 56letý Hitler přenesl v čase a objevil se znovu v Berlíně v roce 2011? Odpovědí je úžasná a nečekaně vtipná kniha Timura Vermese „Už je tady zas“.

Člověk by řekl, že nejde napsat knihu k popukání zábavnou, když je v hlavní roli takový zvíře jako vrah miliónů lidí Adolf Hitler. Ale smála jsem se od začátku do konce. I když mě u toho mrazilo.

lucysfinearts blogspot com

Zdroj: lucysfinearts.blogspot.com

Co říká mobilu?
Byl to zcela neuvěřitelný přístroj, s nímž se navrch dalo pohybovat v onom interletu, dokonce ještě jednodušeji než s myším přístrojem: Člověk ho ovládal jednoduše prsty… Vzápětí se ozval zvuk, jako když opilý klaun vyhrává na xylofon, znovu a znovu. …

„Vypněte to, nechci, aby mě lidi považovali za idiota!“… A pak jako vyzvánění nastavila (jeho sekretářka, poznámka autora) „Jízdu valkýr“.
„Dobré, viďte?“ otázal jsem se kramáře a suverénně pozvedl přístroj k uchu. „Tady Hitler!“ Neslyšel jsem nic, tedy kromě dalších přijíždějících valkýr.
„TADY HITLER!“ zařval jsem. „TADY VŮDCŮV HLAVNÍ STAN!“ Připadal jsem si jako v roce 1915 na západní frontě.
„Prosím vás, ťukněte na zelené tlačítko,“ volal na mě kramář zoufale, „já Wágnera nesnáším!“
„Na jaké zelené tlačítko?“
„Přece na telefonu,“ křikl. „Musíte ho přetáhnout doprava.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Už je tady zas

155px-Bundesarchiv_Bild_183-S62600,_Adolf_Hitler

Zdroj: Wiki

Celá kniha je vyprávěna v ICH formě a Hitler je tu vylíčenej dokonale. Člověk ho úplně vidí a sleduje tok jeho myšlenek. Není to milý stařík, gentleman ani komik, jak se lidi kolem něj mylně domnívaj. Je to muž s jasným tahem na bránu. Bránu k moci. Válce. Vyhlazování těch, kteří by kazili rasu. Je to furt ten blázen, ale ve světle dnešních dní tak nějak vyzníval skoro moudřeji než lecjaký bláboly, co se dnes vysílají v televizi, na netu nebo co řeší politici. Z toho mrazilo.

Že bylo jasný, že i dneska by tenhle magor táhnul nakonec davy a mohla by bejt další válka. Protože lidi jsou stádový zvířátka a mají rádi silné osobnosti. Rádi hledají „viníky“, Židy, Muslimy, kulaky, buržoazii. Rádi si na někom vylejou zlost. Jdou slepě za bláznama, kteří vražděj po milionech. Kde jě paměť národa? Komouši vraždili v Rusku i u nás a přes to je tu lidi volej jak diví a vzpomínaj na „starý, zlatý časy“. Takže si moc nechci představovat, co by se stalo, kdyby se tu znovu objevil třeba takovej tatíček Stalin nebo jiní megavrazi.

Co říká na tykání v televizní branži?

„Ahoj,“ pozdravila a podala mi ruku, „já jsem Jenny. A ty jsi nejspíš…“ a pak se trochu zarazila, „Adolf?“
Bylo to mé první setkání s obvyklým žargonem televizní branže. Místní zaměstnanci se, jak se později ukázalo, domnívali, že zážitky z vysílání lidi svým způsobem spojují, stejně jako společný boj v zákopech, a pohlíželi na sebe navzájem jako na členy bojového spolku, jehož příslušníci si přísahali tykání až do smrti nebo přinejmenším po dobu existence příslušného pořadu. Jejich přístup mi zprvu připadal nepřiměřený, byla tu ovšem jedna polehčující okolnost: generace oné Jenny zřejmě ještě nemohla nashromáždit reálné frontové zkušenosti. Hodlal jsem to ve střednědobém horizontu změnit, prozatím jsem se na to mladé stvoření chlácholivě usmál: „Můžeš mi říkat strýčku Wolfe.“

Člověk se u toho tlemí, ale přitom šahá po svetru, jak ho mrazí. Očima Hitlera s jeho jasnou vizí lepšího světa vypadá dnešní společnost jako něco, co se dějinám nepovedlo.

Co říká na televizní vysílání?
Tohle byl tedy současný televizor… Před sebou jsem měl kuchaře, který krájel zeleninu. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím: Tak pokroková technologie se používala jen proto, aby sledovala nějakého směšného kuchaře? Dobrá, olympijské hry se nemohou konat každý rok, ani v jakoukoli denní dobu, ale někde v Německu nebo pro mě za mě i ve světě se přece muselo odehrávat něco zajímavějšího než tenhle kuchař! Po chvíli se přidala jakási žena a začala s kuchařem obdivně rozebírat jeho pižlání. Otevřel jsem ústa dokořán. Prozřetelnost darovala německému národu tak úžasnou, grandiózní možnost propagandy – a on ji bohapustě promarnil krájením pórku na kolečka. …

Stiskl jsem tedy dvojku a kuchař okamžitě zmizel, aby ho vzápětí vystřídal jiný kuchař, který s velkou pýchou vysvětloval rozdíl mezi dvěma druhy mrkve. … Takhle jsem si ten nový, moderní svět nepředstavoval. … Konsternovaně jsem se posadil na postel. Přiznávám, kdysi jsem byl hrdý na to, že jsem díky dlouhému samostudiu dokázal bleskurychle a jasně odhalit spletité židovské lži našeho tisku v jakémkoli přestrojení. Avšak zde mi moje dovednost nebyla nic platná. Tady měli …televizi pro kuchaře. Jakou pravdu by se tu proboha pokoušeli zastřít? Existuje prolhaná mrkev? Existuje prolhaný pórek?

V knize Už je tady zas Hitler, jak je pro něj typické, pomalu stoupá po schodech vedoucích k moci. Začne na ulici u novinovýho stánku, za chvíli už se objevuje v médiích a hlásá stejné myšlenky, které vedly ke druhé světové válce. Ale lidi se smějí, že je to vážně úžasnej komik, že snad opravdu věří tomu, že je ten A.H…. Ohánějí se svobodou slova a Hitler tak nabírá síly. No a Už je tady zas… Bude mít kniha pokračování????

Co říká o Židech a Izraeli
Skutečně mě potěšilo jenom jedno: Němečtí Židé byli i po šedesáti letech zdatně zdecimovaní. V dnešním Německu jich žilo už jenom asi sto tisíc, což představovalo asi pětinu stavu z roku 1933 – lítost nad tímto faktem se držela v mezích, což mi připadalo logické, avšak nikoli samozřejmé. Vzhledem k výkřikům, které způsobilo kupříkladu mizení německých lesů, bylo by i zde možné očekávat cosi na způsob semitského „znovuzalesňování“. Avšak k novému usazování Židů na německé půdě a sentimentálnímu obnovování starých poměrů, jinak oblíbenému třeba u budov, zřejmě vůbec nedošlo.

Jistou roli zde bezpochyby sehrálo vytvoření státu Izrael, který byl důmyslně umístěn mezi samé arabské národy, takže všichni zúčastnění měli na desítky, ba stovky let dopředu nevyhnutelně dosti starostí sami se sebou.

Co říká o obchodním domě IKEA?
Spolehlivě nejpošetilejší diskuse, jaké jsem kdy musel vést, se týkaly šerého dávnověku Germánů, a já nikdy nepopíral: Když je zima, nedělají Germání nic. Možná nanejvýš topí. Jasně se to projevuje na Norech a Švédech. Proto mě nijak neudivilo, když jsem se dověděl, jaký úspěch v poslední době slaví Švédi se svým nábytkem. Oni v tom svém všivém státě beztak v jednom kuse hledají dřevo na podpal, takže není nijak překvapivé, že se z něho někdy vyklube židle nebo stůl.

Bundesarchiv_Bild_183-1989-0322-506,_Adolf_Hitler,_Kinderbild

Malý Adolf. Zdroj: WIKI

Adolf Hitler (info z WIKI)

  • narodil se 20.4.1889
  • německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor
  • jako tzv. Vůdce (německy Führer) byl odpovědný za zločiny nacistického režimu, zejména za vyvražďování Židů, Romů a postižených
  • neudělal ani maturitu
  • chtěl být umělcem, ale neměl dost talentu, tak ho nevzali na uměleckou školu
  • pochází z Vídně, kde z něj po smrti rodičů byl nezaměstnaný bezdomáč, tehdy se začal zajímat o politiku
  • v roce 1913 se přestěhoval do Michova a posléze dobrovolně bojoval v první válce
  • sám popisoval období, které trávil ve válce, jako nejkrásnější období svého života, líbilo se mu hrdě bojovat za velký německý národ a podle jeho kolegů z vojny prý i odmítal dovolenou
  • v roce 1919 vstoupil do tehdy nepatrné nacistické strany a brzy na sebe strhl její vedení, když dokázal svým charismatickým a populistickým řečnictvím zmnohonásobit členstvo
  • v roce 1921 se pokusilo vedení strany Hitlera zbavit zveřejněním pamfletu, ve kterém se mluvilo o Hitlerově touze po moci a o tom, že je Žid, jenomže to už byl Hitler pro stranu, která se v té době již jmenovala NSDAP, příliš cenným, a tak tento „palácový převrat“ skončil nezdarem
  • v roce 1926 se Hitler pokusil o státní puč, neuspěl a skončil na rok v base, kde ale nezahálel a npasal „Mein Kampf“ (Můj boj) a následný soudní proces využil ke zviditelnění
  • koncem dvacátých let byla v Německu hospodářská krize a začalo se dařit extrémistům, Hitlerova NSDAP se vypracovala na nejsilnější politickou stranu země
  • v roce 1933 se stal kancléřem, brzy měl absolutní moc, kdo mu stál v cestě, toho zneškodnil, během tzv. „noci dlouhých nožů“ pozabíjel kdekoho včetně bývalého kancléře Kurta von Schleichera
  • Německo začalo zbrojit a Hitler metodou stupňování požadavků a hrozbou agrese dosáhl významných ústupků ze strany západních států, roku 1938 tak k Německé říši mohl připojit Rakousko a na základě Mnichovské dohody část Československa, roku 1939 obsadila německá vojska zbytek českých zemí a po dohodě se Sovětským svazem větší část Polska
  • napadení Polska však vyvolalo globální válku, kterou Německo nakonec v roce 1945 projelo
  • v roce 1944 byl na Hitlera spáchán atentát, ale neúspěšně
  • když v roce 1945 spáchal sebevraždu, bylo mu 56 let
Гитлер_1900_г._в_центре

Zdroj: WIKI

 

2 responses »

  1. diky za tip, vypada to zajimave. akorat tahle veta me trosku zarazila 😀 „pochází z Vídně, kde z něj po smrti byl nezaměstnaný bezdomáč, tehdy se začal zajímat o politiku“

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s