Deník Maminátorky – Kapitola 6. „A není lepší to prožít?“

Standardní
designmagazin cz

Burdž Chalífa, nejvyšší věž světa. Zdroj: designmagazin.cz

Nejsem Bridget Jones, nejsem moderní fotr, nejsem Anna Franková, nejsem malý poseroutka, ani Dita P., ani kocourek Modroočko, ani Ostravak, ani upír, ale jedno máme společné, my všichni máme svůj deník. Já si jeden papírovej psala od puberty asi 10 let a mám ho dodnes schovanej, druhej onlinovej si píšu tady na blogu. Nehlídám si v něm kila, nevařím, nezlobím, hledám štěstí, rovnováhu, lásku, nacházím a ztrácím, hledám práci, tvořím, hořím. Můžete hořet spolu se mnou.

Celý deník Maminátorky:

  • Deník Maminátorky – Kapitola 1. „O ochočených snech“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 2. „V kavárně před pracovním pohovorem“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 3. „Byla jsem reportérka i dělnice, čím budu teď?“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 4. „Při pohovoru jsem málem zabila budoucího šéfa“ (odkaz)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 5. „Můj životní úspěch? Růžovej králík“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 6. „A není lepší to prožít?“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 7. „Mí kámoši ze západu: Francouzka“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 8. „Byla jsem strážkyně draka“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 9. „Záblesky happinessu“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 10. „Naše noční můry“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 11. „Mám v sobě ženu 1,2 a 3“ (odkaz zde)

To je šílená doba. Chci jít do divadla, sednu ke kompu, ťuk-ťuk a mám lístky. Chci jet do Ostravy, sednu ke kompu, ťuk-ťuk a mám je, ani si je nemusím tisknout. Chci hotel, ťuk-ťuk a je hotovo. Chci ho pak v Ostravě najít, ťuk-ťuk a GPS v mobilu už mi ukazuje cestu. Chci jít s kámošema na pivo, ťuk-ťuk a už si smskujem nebo viberujem.

Když byl teď muž služebně v Emirátech a vyjel s jejich skupinou do nejvyšší věže v Dubaji, lidi si neužívali výhled, ale fotili, točili, řešili, jestli maj  připojení a můžou to zavěsit na Facebook. No a on se jich zeptal: „A nebylo by lepší to prožít?“ Chvíli na něj zadumaně hleděli a pak svorně odpověděli: „Ne.“

2

Takhle vyfotil noční Dubaj můj manžel z nejvyšší věže světa Burdž Chalífa

BurjDubaiHeight

Burdž Chalífa je nejvyšší mrakodrap světa, takže mít z něj fotku a hned jí poslat všem, koho máte na FB mezi přáteli, je prostě skoro povinnost

Asynchronní svět

Cejtím to taky tak. Žiju některý dny zcela asynchronně, jak jsem to popisovala ve druhým dílu tohohle deníku. Přímky času, prostoru a pocitů se pohybujou zmateně a nejsou sladěný. Když se děje něco úžasnýho, často to fotím nebo přemejšlím, jak by to na fotce vypadalo, jaký by z toho bylo video. Jsem zapálená amatérská fotografka a kdysi jsem se živila i jako kameramanka, takže je to jako prokletí. Nebo dar?

7 let jsem se živila jako novinářka, takže koukat na svět a přetavovat všechny dojmy a informace do slov mě živilo roky. Teď píšu blog, takže koukám po tématech na Maminátor. Když si všimnu nějaký maličkosti, který je na článek málo, už přemejšlím, jak to zpracovat do několika vět, jakou výstižnou fotku k tomu dát, a sázím to na Maminatorskej FB (odkaz zde).

No a původně jsem herečka a herci jak známo furt život sbíraj do zásoby, šmírujou lidi, jak choděj, mluvěj, milujou, když se jim děje něco děsnýho, už to v hlavě tavěj na super roli někdy v budoucnu, až se ta trachédie bude hodit. Jeden můj omyl mě chtěl požádat o ruku a mazal ven koupit nějakou nádhernou kytku a už se nevrátil. Cestou potkal jinou a skončil u ní. Ano, byla to jednoznačně tragédie, ale jako herečka jsem věděla, že ty slzy a obrácenej žaludek využiju do poslední kapky. Až se to jednou bude hodit.

Alice - divadlo3

To jsem já kdysi dávno v Horáckým divadle v Jihlavě, které jsem byla 4 roky v angažmá

Zájezd z Bohnic

No a protože dneska je kde kdo bloger, fotí, točí, píše, jsme životasběrači vlastně všichni. Kdyby na tý věži měli lidi udělat fotku na film s 36 snímky, nechat ho pak v Praze vyvolat, vybrat fotku a s přiloženým ručně psaným dopisem ji poslat kamarádovi, možná by vůbec nepřemejšleli, jak ten zážitek zprostředkovat někomu dalšímu a prostě by tam stáli, koukali, užívali si noční Dubaj z výšky a byli by synchronní. Dneska by ovšem taková skupinka bez zamířených iPhonů, foťáků, kamer a tabletů vypadala, že utekla z blázince. Prostě by tam stáli a šťastně se usmívali. S nikým se nedělíce o tuhle úžasnou chvíli. Nestály by ty Bohnice za to?

bydleni idnes cz

Burdž Chalífa, nejvyšší mrakodrap světa, Zdroj: bydleni.idnes.cz

 

 

 

2 responses »

  1. To je přesný…. A dcery mi nevěřiy, že jsem jako malá neměla počítač a že telefon byl napevno na drátu…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s