Deník Maminátorky – Kapitola 7. „Mí kámoši ze západu: Francouzka“

Standardní
Dobeška (21)

Jacgueline a její pejsek „Upets“, což v překladu znamená „Uprd“

Nejsem Bridget Jones, nejsem moderní fotr, nejsem Anna Franková, nejsem malý poseroutka, ani Dita P., ani kocourek Modroočko, ani Ostravak, ani upír, ale jedno máme společné, my všichni máme svůj deník. Já si jeden papírovej psala od puberty asi 10 let a mám ho dodnes schovanej, druhej onlinovej si píšu tady na blogu. Nehlídám si v něm kila, nevařím, nezlobím, hledám štěstí, rovnováhu, lásku, nacházím a ztrácím, hledám práci, tvořím, hořím. Můžete hořet spolu se mnou.

Celý deník Maminátorky:

  • Deník Maminátorky – Kapitola 1. „O ochočených snech“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 2. „V kavárně před pracovním pohovorem“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 3. „Byla jsem reportérka i dělnice, čím budu teď?“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 4. „Při pohovoru jsem málem zabila budoucího šéfa“ (odkaz)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 5. „Můj životní úspěch? Růžovej králík“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 6. „A není lepší to prožít?“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 7. „Mí kámoši ze západu: Francouzka“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 8. „Byla jsem strážkyně draka“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 9. „Záblesky happinessu“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 10. „Naše noční můry“ (odkaz zde)
  • Deník Maminátorky – Kapitola 11. „Mám v sobě ženu 1,2 a 3“ (odkaz zde)

Už od mých deseti let jsem měla kámoše na „západě“, jak se tehdy říkalo. Byli to přátelé našich, ale mě si ochočili už v útlém věku a začala jsem jim říkat „rodiče dvojky“ (Korfíci) a „rodiče trojky“ (Cimrmani). K nim pak ještě přibyla Francouzska Jacqueline. Patřej do mýho života a patřej do mýho deníku.

Francouzka přivezla Tarzana

Jacqueline je taky emigrantka žijící v Mnichově, i když ta utekla z ještě většího západu – z Francie. Zdrhla před svou matkou. Nedávno u nás byla na návštěvě a na sedadle spolujezdce přivezla dětem dárek, obřího plyšáka, kterej dostal jméno Tarzan.

Tarzan (9)

Jacgueline, její psík „Upets“, Tarzan a naše dva kusy

Jacqueline je výborná, s ničím se nemazlí, dělá ráda „Caki-Caki“ (sex), ráda popije, furt se směje a miluje sovy v jakýkoli podobě. Jednu obří jí postupně tetujou v Mnichově v tetovacím salónu na záda. Jacqueline si dělá prdel (nebo spíš nedělá), že jí ta sova bude stát jako auto.

Když kdysi přijela poprvý, chtěli jsme jí ukázat Prahu, ale zasekli se s našima v takový pátý cenový na nádraží v Braníku a tam propařili několik dní. Takže viděla: 1 nádraží, 1 pivovar, 1 hospodu. Ale Jacqueline to nevadilo, užila si to. Jezdí sem k zubaři. Korfíci tu maj takovýho fakt hodně hustýho zubního lékaře, o kterým se nedá říct nic trefnějšího, než že je „OLD SCHOOL“.

Oldschoolovej zubař, co hulí v ordinaci

V Mnichově by za zuby dali majlant, tady je to stojí osminu a bohatě se jim to vyplatí i s cestou. Navíc je to prej mnohem rychlejší a kvalitnější. No a k tomu maj bonus: viděj mě a mý rodiče, popijou, poveselej se.

Když k oldschoolákovi vyrazila Jacqueline, dělala jsem jí taxikářku a překladatelku, takže jsem vše měla z první ruky. Čekárna jak obejvák, samý ušáky, pokuřující pacienti s pivem v ruce. Lampa nějak neseděla správně na stropě a byla tam utemovaná pivním podtáckem. Já debil si brala voňavý triko, abych nebyla cejtit hospodou, kde jsme večer před tím s  Jacqueline a našima byli…

Dneska se potím jako prase

Doktor byl ovšem vrcholný číslo. Chlapík tak asi kolem 60ky, na sobě bílej plášť, kterej ale nevypadal jako doktorskej, ale spíš jako by to byl plášť stoletýho chemika, kterej strávil celej svůj život v laboratoři a nepřišlo mu důležitý si někdy vyprat. Rozhalený vršek a pod tím nahý „muži“. Do toho hláška „dneska se potím jako prase“. Hned mi bylo jasný, že je to teda unikát…

Pak se nás všech zeptal „chcete kafe? Tak si ho udělejte“. Šli jsme si ho udělat do jeho ordinace. Kde se taky kouřilo. I doktor fajčil. Všem tykal a všichni tykali jemu. Pacienti tu kloktají Plzní. Kloktá se z kelímků vod kremžský ze 70. let. Kdo je nervózní, dostane panáka. Oldskůlák si odložil cígo a bez umytí rukou a nasazení rukavic se Francouzce vrhl do ústní dutiny. Ale neberte to, když je to levnější, rychlejší a kvalitnější než „na západě“?

Dobeška (13)

Do druhýho dne měla Jacgueline nových x zubů, který si nějak v Německu před tím nalomila či co. Jinde by čekala třeba 3 neděle… No a na oslavu jsme ji vzala nahoru na Branickou skálu, na vyhlídku na Dobešce. Ale Francouzka je silná kuřačka a málem jsem jí hledala kardiologa… Říkala furt „Ó, můj svatý gauloises“

Dovolená u Seiny

No a ještě jsme s Francouzkou upekli letní dovču. Půjčí nám klíče od svýho domečku, kterej má u Seiny, asi 10 km od Paříže. Tak snad se dostanem i do města a nebudem jen popíjet u Seiny pivo a házet žabky. I když to by taky nebylo špatný…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s