Seriál vo hovně, 8.díl – „Já už umím kakat, mami!“

Standardní

pece-o-dite.zdrave.cz

Člověk by rád řekl: „Naučil jsem svou dceru na kole,“ ale když mu dítě jednou řekne, ať mu sundá přídavná kolečka a nepomáhá mu s jízdou a pak odfrčí do dáli, tak se rodič svými didaktickými vlohami moc pyšnit nemůže. Přesně takhle začala naše Bertička jezdit na kole. Sama.  No a heuréka. Stejným způsobem a ve stejném období začala i plavat s křidýlkama a kakat. Po dlouhých letech problémů s chronickou zácpou a čekáním na Hovnota třeba měsíc to najednou jde jako po másle. Něco se zlomilo a Bertička už ve svých pěti letech prostě chce kakat.

Celý seriál vo hovně:

  • Seriál vo hovně, 1.díl (4.11.2012) Když dítěti nefungují střeva (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 2.díl (21.11.2012) Zácpa aneb hovno jako další člen rodiny (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 3.díl (2.10.2013) Chronická zácpa: 8 doktorů nepomohlo, čekáme na zázrak (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 4.díl (27.12.2013) Otázky na hovno a rady k posrání (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 5.díl (3.1.2014) Fotíme si hovínko a rozesílám šťastné a posrané (okdaz zde)
  • Seriál vo hovně, 6.díl (3.4.2014) 50 odstínů hnědi: jsme z toho venku!!! (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 7.díl (11.3.2015) Never hovning story (odkaz zde)
  • Seriál vo hovně, 8.díl (26.7.2015) „Já už umím kakat, mami!“ (odkaz zde)

Naprosto se potvrdilo, že ten problém byl jen v hlavě. No a hlava asi dospěla a v pěti letech přestala našeptávat hovínkům, že nesměj z těla ven. Pomohlo tomu asi hned několik faktorů:

  • v létě to bejvá se zácpou nejhorší, takže upa čumíme a jásáme, že je to letos jinak, ale Bertík se strašně ráda koupe a chce do každýho bazénu, řeky, rybníka, tak kaká denně, aby se mohla koupat (dřív jsme nikdo nikam plavat nechodili, protože s hnědým problémem se do bazénů nemůže)
  • od května či června zas brala Forlax na změkčování boba, celej červen to bylo peklo, protože tahle léčba začíná dlouhodobým hnědým průtokem, čili smrad, furt něco prát, furt utírat, hlídat, furt pláč, ale ve školce naštěstí nebyl problém, protože fakt, že má Berta plenu a ještě věčně podělanou, snad ani nikdo nezaregistroval, za tuhle nevšímavost jsem ráda
  • už nějakej čas chodíme k nový rodinný terapeutce a moc jí to s Bertíkem jde, i s námi, zas nám řekla trochu jiný věci než jinde a hlavně s malou pacientkou si povídala perfektně
  • jedna z babiček nechtěla hlídat pokakanou holčičku, ale holčička babičku miluje, tak se snaží i kvůli ní
  • Bertě je 5, takže jí už asi i něco seplo v hlavě a konečně po letech přesvědčování pochopila, že když kaká, její i náš život je mnohem kvalitnější a veselejší
  • po tom, co se vlastně sama naučila na kole, zažila pocit hrdosti, že něco dokáže, kakání brzy následovalo, von pocit hrdosti nejni k zahození
  • já změnila během června hodně věcí, přestala jsem se skoro vídat s jinýma kámoškama, co maj malý děti (bylo na mě moc řevu, mumraje, dohadování, vylaďování potřeb všech kolem, negativity, moc cizích dětí, když mi lezly na nervy i ty vlastní), takže mejm dětem nezbylo nic jinýho, než si hrát spolu, a Berta konečně přišla na to, že brácha je bezva, a že se s ním dá užít kopec srandy (nekakání přišlo, když jsem byla v tom s Jáchymem, takže ze žárlivosti, protože se objevila konkurence, no a teď vzala Berta bráchu na milost, a tak si nepotřebuje vynucovat pozornost tím, že měsíc nebude kakat)
  • užíváme léto plnými doušky, jezdíme na výlety, byli jsme na celorodinný dovče, hodně se mazlíme, smějeme, užíváme si i každý dítě zvlášť, letos jsem poprvý nervala Bertu do letních školek do cizího prostředí a mezi cizí učitelky, prostě jsem se vzdala představy, jak budu v létě pracovat, hodně blogovat, odpočívat a věnuju se na plnej céres dětem

Už to známe, s hnědým problémem je to jako na horský dráze, krize střídají pěkná období, kdy to funguje, pak se ve vteřině všechno zlomí a zas je svět hnědej. Tak nám držte palce, abychom už zůstali nad hladinou a nedostali se znovu na dno.

Promiňte, musím běžet, dcera volá, že se vykakala, a že se mám jít podívat. Tak utíkám…

7 responses »

  1. Dobrý den, v rychlosti jsem přečetla všechny Vaše články- ještě se k nim musím vrátit až bude klid. Synovi bude v květnu pět let. Jeho/náš problém trvá už 2,5 roku. Zadržuje stolici! Byl vyšetřen na gastroenterologii, alergologii, ORL….všichni tvrdí, že je zdráv. Krev mu brali snad 100x, UZ břicha v pořádku. Nevím proč s tím začal, ale nekde mu přestat. K psychologovi jsme již objednaní. U něj je problém, že jak zatlačuje stolici tak vzniká reflux, z refluxu zase zahlenění, je bledý. Myslím si, že jak se neposouvá dostatečně szolice ve střevě tak dochází k „přetlačování“ a žaludeční obsah a hlavně šťávy negativně působí na sliznici nosohltanu a je neustále s rýmou u nosu. Nikde jsem se nedočetla zda nějaký “ zadržovač“ má to samé….? Projevoval se u Vaší dcery ( nebo kohokoliv jiného ) další příznak?? Škytání, říhání, pokašlávání- takové ehm, rýma? Děkuji moc za reakci

  2. Dobrý den, žiju v hnědém světe sama s dcerou už přes rok, bude mit 4 roky za DVA MĚSÍCE,
    MUŽETE NEJAK poradit už opravdu nemužu jsem ve fazi že nicnezabira tak nic nedavam dva měsíce a v patek psycholožka a v pondělí na gastro ale jinam ted do Brna
    Mužem nějak zkontaktovat? Simona -vysočina

    • Upřímně… Po letech jsem z toho konečně venku a jsem šťastná, že už to nemusím řešit, všechny rady jsou v mém dlouhém seriálu, nic dalšího bych stejně neporadila, vše, co mohu, napíšu. Tak čtěte a snad tam najdete povzbuzení, proto jsem to psala. Sílu na to, o tom mluvit, ale zatím nemám… Řešili jsme to 3,5 roku každý den… Lily

  3. Moc dekuji za serial na toto tema, bohuzel se nas take tyka. Spoustu veci jsem si diky vasim informacim potvrdila a opravdu od srdce se zasmala. Mame klasickou cistokrevnou zadrzovacku, holt se jako jedina z rodiny z narozeni sve o dva a pul roku mladsi sestry nepodelala. Oslavu tretich narozenin jsme si paradne „uzili“ na pohotovosti v Motele, kde se misto dortu a rychlych spuntu podaval klystyrek. Jsme na dobre ceste a zacinam videt svetlo na konci tunelu a to hlavne diky Forlaxu, ktery nam zmenil zivot. Diky tomu, ze nam ho poradila nase uzasna pani doktorka pediatricka po klystyrku cislo dva, nastesti zatim poslednim (listopad), usetrili jsme si mnoho a mnoho nekakacich dni. Bez nej to sice zatim nedavame, stale totiz zadrzuje, ale alespon kaka kazdy den mekka hovinka a nam odpada stresujici cekani, kdy uz to konecne prijde.. V posledni dobe si pomalu zacina hledat vztah ke sve sestre, celkove se uklidnovat, dospiva a ja jiz tusim svetlo v podobe pravidelneho kakani bez Forlaxu a zadrzovani na konci tunelu.

    • Není zač, my už jsme z toho dlouho venku, ale byla to strašlivá léta, dnes se sourozenci mají rádi, ale ten jejich vztah byl teda sakra složitý…

  4. Smekám před Vaším humorem a gratuluju k úspěchu. Máme podobný problém, byť zdaleka ne v takovém rozsahu. Mohla byste prosím prozradit, která to byla ta jiná rodinná terapeutka? Prvních osm doktorů jste jmenovala celkem bez zábran… U nás bych vsadila na stres z rodinného prostředí a nějak si s tím sama nevím rady. Tuším, že kdybychom se opravili my okolo, dcerka by se taky odšpuntovala. Tak bych ráda využila odbornou pomoc. Předem děkuju.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s