Perníčky s láskou pečené: o historii perníkářství

Standardní

big_pernicky-s-laskou-pecene-248467Celý seriál o perníčcích:

  • Vánoce z perníku 1.díl: Recept na perníčky, polevu a návod, jak na to (odkaz zde)
  • Vánoce z perníku 2.díl: Jak si udělat adventní věnec z perníku (odkaz zde)
  • Vánoce z perníku 3.díl: Moje zkušenosti s adventním perníčkováním (odkaz zde)
  • Vánoce z perníku 4.díl: Recept na „hned měkké“ perníčky a poznatky z kurzu (odkaz zde)
  • Vánoce z perníku 5.díl: Poprvé zkouším barevné perníčky (odkaz zde)
  • Vánoce z perníku 6.díl: Jak si udělat perníkovou chaloupku (odkaz zde)
  • Moje vlastní videonávody na zdobení, polevu a kde co kolem pečení perníčků (odkaz zde)
  • Velikonoce z perníku (odkaz zde)
  • Perníčky s láskou pečené: o historii perníkářství (odkaz zde)

Knížku Perníčky s láskou pečené jsem si schválně koupila ještě pár týdnů před letošní první adventní nedělí, abych mohla hned aplikovat případná moudra. No a podařilo se. Dočetla jsem se totiž, že těsto se může nechat uležet v lednici či chladu i týdny, a že se pak líp zpracovává. Čili brzy se do něj pustím a nechám ho v lednici do příštího týdne. To ale rozhodně není jediná zajímavost o perníčcích. Tady je jich celá hromada.

WP_20151117_11_25_54_Pro

U každý odborný knížky si vypisuju poznámky

OBSAH:

  1. HISTORIE PERNÍKŮ VE SVĚTĚ
  2. HISTORIE PERNÍKŮ U NÁS
  3. KDO A CO DALO PERNÍKU JMÉNO
  4. ZAJÍMAVOSTI O PERNÍKU
  5. CO JSOU ŠTRAMBERSKÉ UŠI?
  6. PERNÍKOVÝ VRKOČ
  7. CO TO JE PUMPRNIKL?
  8. PARDUBICE NEMĚLY MED

HISTORIE PERNÍKŮ VE SVĚTĚ

  • z mouky oslazené medem lidé pekli už v pravěku, i ve starém Egyptě i starém Římě, odkud jsou asi skuteční předchůdci dnešních perníčků – medové koláčky ze saturnálií (římské oslavy slunovratu)

HISTORIE PERNÍKŮ U NÁS

1305780672_00001000300020001000200010001000500010054

První primitivní úly, prostě jen odřízlej kus stromu, kde včely žili. Říkalo se jim „kláty“.

v 11. a 12. století byly v Praze medové trhy

  • Karel IV. už v roce 1350 nechal chránit „brtní lesy“, lesy, kde obývaly včely dutiny stromů, v těchto lesích se nesmělo těžit, díky chytrému králi se od 13. století rozvíjelo pernikářství
  • „brtníci“, lidi, kteří dobívali v „brtních lesích“ med, byly všeobecně uznávaní a ve vsi si jich všichni považovali, ale pořád pobíhat po lesích a sbírat med v dutinách stromů či ve skalních výklencích bylo příliš namáhavé, tak si nakonec přenesli včely ke svým obydlím, nejdřív jen vysekali části stromu, kde byly včely
  • a tak se z brtníků stali včelaři
  • i Marie Terezie byla prozíravá a věděla, jak jsou včely důležité pro veškerou úrodu, a tak osvobodila včelaře od daní
  • marcipán (cukrová hmota) se k nám dostal za křižáckých výprav, byl považován za velice vzácný dezert a užívala si ho jen šlechta, až po objevení Ameriky a s příjezdem cukrové třtiny potažmo cukru do Evropy, byl najednou i marcipán dostupný všem
  • 1355: první dochovaná zpráva o prodeji perníčků u nás (prodávali se v Turnově jako vzácná lahůdka)
  • pražští pekaři, tzv. „caletníci“ pekli tzv. „caletky“, placky slazené medem, společně s ostatními pekaři se soustředili kolem Staromáku, nejvíc krámků ovšem bylo v ulici, která po perníkářích a caletnících dostala v roce 1348 jméno „Caletná“ (dnešní Celetná)

 

d613fa74060c3865d903e35be7a4484c

Placky slazené medem zvané „caletky“

  • to, co celá staletí dobře fungovalo, začalo koncem 19. století upadat, protože perníkářské řemeslo splynulo s cukrářským, perníčky už nebyly tak in, frčela čokoláda a další cukrářské novinky, mistrů perníkářů ubývalo
  • cukráři si zjednodušovali práci tak, že na perníky začali lepit barvotiskové obrázky (od roku 1860) a kolem je jen dozdobili tlustou cukrovou polevou, takovýmito veledíly poctiví perníkáři hluboce opovrhovali (dnes jsou originální obrázky na perníky vzácné a sběratelé jdou po nich)
WP_20151117_17_42_09_Pro

Barvotiskové obrázky na perníčcích

WP_20151117_17_42_01_Pro

Perníčky s obrázky z barvotisku

  • profi perníkářství sice upadalo, ale konečně se pečení perníčků dostalo i do běžných domácností, původní perníkářské recepty se dědily z otce na syna jako rodinné tajemství, ale od půlky 19. století byly recepty už v každé kuchařce, na trzích se prodávala už i vykrajovátka
  • ve 20. letech minulého století se zdobilo nejrůznějšími semeny, mandlemi, ořišky, dnes je nejklasičtější cukrová poleva
indexlll

Úly ze slámy se jmenovaly „košnice“

KDO A CO DALO PERNÍKU JMÉNO

  • perníku se říká také MARCIPÁN=Marci panis=Markův chléb, v Bibli se Marek živil na poušti chlebem oslazeným medem
  • v roce 1438 při hladomoru v Benátkách podobný Marci panis zachránil mnoha lidem život, tak mu tam lidé začali říkat CHLÉB SVATÉHO MARKA, Marek se stal patronem perníkářů a na jeho svátek (25. dubna) se konají perníkářské výstavy, trhy a peče se o 106
  • perníku se taky říkalo PEPRNÍK, protože kdysi se do něj dával pepř, lidi věřili, že je to zázračné koření podporující zdraví a sexuální apetit, mniši ho proto měli zakázán a pekli z jiného koření
  • ve Vizovické kronice se píše o tzv. „PERUNÍKU“, protože perník se tehdy pekl z medu posvátných včel na počest boha hromu Peruna

ZAJÍMAVOSTI O PERNÍKU

  • perníčky se pečou všude, ale ty české, moravské a slovenské jsou v Evropě vyhlášené
  • těsto se kdysi nechávalo uležet i několik měsíců, uleželo těsto bylo tvrdé a často se pak muselo odsekávat sekyrou
  • někde se zadělávalo těsto na svatební koláčky už při narození dcery
  • dobarvovalo se přírodními barvivy, třeba žlutého nádechu se dosáhlo pomocí žloutku se šafránem
  • do perníčků se dávalo 70 druhů koření
  • původní perníčky se tvarovaly v ruce, pak v hliněných formách, následně v dřevěných tzv. „kadlubách“, nejstarší dochovaná forma v Čechách je z roku 1688
  • do 1. pol. 19. st. si chudí lidé pekli z tvrdého perníkového těsta hračky, tzv. „drůbeřky“ či „drůbežky“

CO JSOU ŠTRAMBERSKÉ UŠI?

  • WP_20151117_17_42_35_Pro

    Štramberské uši

    je to taky perníkový výrobek

  • pochází ze Štramberka na Moravě (vcelku logicky)
  • prodávají se už 800 let na počest vítězství nad Tatary, kteří město obléhali, Štramberáci byli kujóni, vypustili místní rybník a utopili celé tatarské ležení, kromě utopenců tam našli i plné pytle uší, které Tataři uřezávali nepřátelům, aby měli pro svého panovníka důkaz, jak chrabří byli v boji a kolik nepřátel porazili

PERNÍKOVÝ VRKOČ

  • tenhle recept zkusím, je to jednoduchý (haha, kolikrát jsem se už napálila a pak se trápila s nějakou perníkovou pekelnou bombou?), do hrnečku se dá hlíná, nahoru klobouk z mechu a do toho se zapíchají špejle, na kterých jsou ozdobený perníčky (napichuje se hned do horkých upečených perníčků, jinak to prej nedrží dobře), kolem se napíchají větvičky nějaký borovice či smrčku, třeba i kandovaný ovoce na špejli a tak
WP_20151117_17_42_47_Pro

Perníkový vrkoč

CO TO JE PUMPRNIKL?

  • je to perníková roláda plněná vlašskými ořechy a povidly, v knize je na ni recept
WP_20151117_17_44_14_Pro

Perníkový pumprnikl

PARDUBICE NEMĚLY MED

  • o Pardubicích se mluví jako o městě perníkářů, ale až do konce 19. století se tu perníky nepekly, protože tu neměli med
  • bylo to tam samej rybník, tak jich pár vysušili a už to šlo
  • první pardubkické perníky upekly místní sokolky na velkou východočeskou výstavu v roce 1903

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s