Karlovy Vary s dětmi: proč je na jelením skoku kamzík?

Standardní
jeleni-skok

Jelení skok se sochou kamzíka. proč?

Během letošních vánočních svátků jsme byli s dětmi v Karlových Varech. Má maminka odtud pochází a mám tu příbuzné a známé. Ale naše děti tu ještě pořádně nebyly, tak jsem naplánovala jednodenní procházku centrem města a pak výlet na rozhlednu Diana a přilehlé vyhlídky. Druhý den jsme se cestou do Prahy zastavili v bývalých lázních Kyselka podívat se na ruinu domu slavného Mattoniho a na jeho muzeum, které bylo ale bohužel zavřené. I tak byla Kyselka silným zážitkem, hned po návratu domů jsme se podívali na celý seriál Já, Mattoni. 

img_7241

 

Plán na první den:

  • Dopoledne: Příjezd, parking, ubytko (my bydleli v hotelu Derby v centru – odkaz zde, úplně nahoře je skvělý dvoupokojový apartmán i s kuchyní, vřele doporučuji, ve Varech se blbě parkuje, ale když máte štěstí, chytnete jedno ze dvou míst přímo před hotelem, i za to se platí, ale dom to pak nemáte daleko)
  • Procházka centrem kolem kolonád až ke Grandhotelu Pupp (ve Varech nezabloudíte, všechny kolonády najdete jednoduše, když půjdete kolem řeky)
  • Lanovkou přes jelení skok na Dianu (jede 3 min z Mariánské ulice vedle Grandhotelu Pupp 4 za hodinu v 0,15,30,45)
  • 13:00: oběd restaurace Diana (je lepší si to tu předem zamluvit, aby nebylo plno, i když míst je tu dost – odkaz zde, jídlo tu není úplný zázrak a je trochu dražší, ale je to kouzelné místo a o moc levněji se nenajíte ani dole ve městě)
  • 14:00 rozhledna Diana (je hned u restauracem je zadarmo a nahoru se dá jít buď pěšky nebo se jede výtahem)
  • 14:30 pěšky po žluté turistické stezce na jelení skok (500 m) na vyhlídku, cestou dolů ze strmého a v zimě kluzkého kopce potkáte řadu dalších vyhlídek, ty pohled rozhodně stojí za ta bolavá lýtka druhý den
  • 15:30 zas kolem kolonád zpátky do centra

Druhý den: Kyselka a pak domů, se zastávkou v Krušovicích ve vyhlášené restauraci U lípy, kde dávají neuvěřitelné porce.

img_7281

To jsou naše děti u pískové sochy Karla IV., kterou tu postavil jistý slavný sochař. Z písku jsou od léta ve Varech třeba i obří korunovační klenoty. Je to speciálně naimpregnované, aby to vydrželo.

Historie Karlových Varů

Ke vzniku města se váže tradiční pověst o Karlu IV., který údajně narazil na horké prameny při projížďce loketskými lesy roku 1350. Přestože je z archeologických nálezů jisté, že toto místo znali lidé už dávno před objevením Karlem IV., přisuzuje se vznik města a první osidlování právě jemu. Nazval toto místo Warmbad /Horké lázně u Lokte/, později přejmenované na Karlovy Vary, a následně roku 1370 udělil nové obci městská práva.

Rozvíjející se město zasáhla na konci 16. století povodeň a na začátku století 17. ještě požár, podobně jako i v roce 1759. Není tedy divu, že původních staveb se z těchto období dochovalo jen velmi málo. Typický architektonický ráz Karlových Varů vznikal na konci 19. století, kdy zažívalo město největší ekonomickou prosperitu, díky přízni vysoké šlechty. Projektovali se honosné budovy v neoklacisistním, neobarokním a neorenesančním stylu.

V roce 1904 tu vzniká první golfové hřiště v republice, o rok později 6 nových tenisových kurtů, tradici získávají dostihové závody na závodišti ve Dvorech. Významnou společenskou událostí, která umocnila proslulost Karlových Varů, se stal také každoroční Mezinárodní  filmový festival, poprvé uskutečněný roku 1946. Karlovy Vary si během staletí dokázaly vybudovat věhlas po celém světě a staly se tak významným turistickým a kulturním centrem, vyhledávaným množstvím návštěvníků po celý rok.

Termální lázně a lázeňské procedury

Počátky karlovarské lázeňské léčby sahají až do 14. století. Prvním doloženým “pacientem” byl císař Karel IV., který vodou z horkého pramene vyléčil svá zranění. Karlovarská lázeňská léčba se od té doby vyvíjela až do své dnešní podoby. Mezi lékaře, kteří významně napomohli k rozvoji a optimalizaci lázeňské terapie, patřili Jan Becher a Jean de Carro.

5 kolonád

Karlovy Vary jsou známé jako město kolonád. Jejich hlavním účelem je poskytnout lázeňským pacientům pohodlí při užívání naordinovaných léčivých pramenů. Všech 5 kolonád leží nedaleko od sebe. Půjdete-li směrem od hotelu Thermal proti proudu řeky Teplé, přijdete postupně ke všem pěti a všem pramenům.

sadova-kolonada-karlovy-var

Sadová kolonáda

1.Sadová kolonáda

I když kolonáda, tak jak ji známe dnes, je jen zlomkem původní stavby z roku 1880, je i tak významnou památkou na litinovou lázeňskou architekturu 19. století. Je ozdobou nejen přilehlých Dvořákových sadů, ale také celé karlovarské lázeňské zóny. Přímo pod střechou Sadové kolonády nebo v její blízkosti najdete tři léčivé prameny – pramen Svoboda, pramen Sadový a pramen Hadí.

maxresdefault

Mlýnská kolonáda

2.Mlýnská kolonáda  (nejznámější a nejnavštěvovanější stavba Karlových Varů)

Na místě dnešní Mlýnské kolonády stála do 19. století dřevěná kolonáda Nového pramene (dnes pramen Rusalka), u kterého se dlouhá léta přímo ordinovalo. K pramenu Rusalka postupně přibyly ještě další čtyři: pramen Mlýnský, pramen Kníže Václav, pramen Libuše a pramen Skalní. Ty dnes chrání kamenná novorenesanční kolonáda podle návrhu architekta Josefa Zítka. Nejznámější a nejnavštěvovanější stavba Karlových Varů dosahuje délky 132 m a krášlí ji řada uměleckých děl.

mlynska-kolonada-karlovy-vary-jezdinska-001

124 korintských sloupů Mlýnské kolonády

Stěny Mlýnské kolonády jsou vyzdobeny alegorickými reliéfy. Ze střechy shlíží 12 soch, z nichž každá představuje jeden měsíc v roce. Mezi sloupy najdete ještě orchestřiště, pomník věnovaný autorovi stavby, Josefu Zítkovi, nebo desku s „Ódou na Vřídlo“ od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.

Mezi 124 korintskými sloupy vytéká pět pramenů. Šestý vývěr je umístěn na prostranství před kolonádou, naproti orchestřišti. Když budete pokračovat proti proudu řeky, dojedete k TržníZámecké a Vřídelní kolonádě. Všechny stojí jen pár metrů od sebe.

pamatky-02

Tržní kolonáda

3.Tržní kolonáda

Bílá dřevěná stavba, postavená ve švýcarském stylu, měla podle plánu zastřešovat zřídla jen několik let. Když už však stála nad prameny Tržním a Karla IV. více než sto let, přistoupilo město k jejímu zachování a kompletní rekonstrukci. Podobně jako celá řada dalších karlovarských staveb, pochází i Tržní kolonáda z dílny vídeňských architektů Fellnera a Helmera.

33_10_1392988562_185686_max

Zámecká kolonáda

4. Zámecká kolonáda

Zámeckou kolonádu najdete nad kolonádou Tržní. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je zpřístupněna pouze klientům Zámeckých lázní. V jejích vnitřních prostorách je umístěn reliéf Ducha pramenů z železitého pískovce. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na Tržní kolonádu.

31_50_1391770194_142141_max

Vřídelní kolonáda

5.Vřídlo a Vřídelní kolonáda

Vřídlo, gejzír horké minerální vody, nejteplejší karlovarský pramen, krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Předposlední stavba obklopující Vřídlo pochází z konce 60. let 20. století.

Tento gejzír může vydat za minutu průměrně 2 000 litrů minerální vody. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. Podzemí Vřídla ukrývá složitou spleť potrubí, která zásobuje minerální léčivou vodou 14 lázeňských provozů. Podzemí Vřídla je během letní sezóny k nahlédnutí i veřejnosti. Vřídlo je teď bohužel v opravě a proto je přesunuté ven a kryje ho jen obloha. Netryská, jen bublá.

rela-163-karlovy-vary_zmena-velikosti

Takhle Vřídlo tryskalo třeba i ve filmu Vrchní, prchni, dnes jen bublá a je venku pod širým nebem

img_7298

Naše děti stejně Vřídlo zaujalo, hlavně ta horká vod a pára

28_60_1397566803_111758_max

Podzemí pod Vřídlem

368_10_1324130873_617251_max

Klasické karlovarské suvenýry, zkamenělá růže. Vřídelní voda z Karlových Varů obsahuje minerální látky, které se po rychlém odpaření vody usazují na všem, co se do této vody ponoří, nebo přes co teče. Výsledkem dosti krátkého procesu (za jeden den se prý usadí až půl milimetru) je vrstevnatě usazovaný „vřídlovec“, což je odrůda minerálu aragonitu. To je tedy tajemství „Karlovarské růže“. Růže z voskového papíru se cca týden v podzemí, nedaleko kolonády, „sprchují“ touto vodou a výsledek vidíte na obrázku.

Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

Vzorem pro stavbu tohoto pravoslavného chrámu byl kostel poblíž Moskvy. Tuto výraznou stavbu nelze přehlédnout. Je zasazena mezi převážně secesní vily v ulici Krále Jiřího. Bohatá výzdoba kostela byla částečně sponzorována zámožnými karlovarskými pacienty ruského původu. Její součástí je i reliéf ruského cara Petra Velikého.

6405245085_9f619243d9_b

Když viděl tenhle ruský kostel můj syn z rozhledny Diana, myslel si, že je to skákací hrad… Inu oni ti Rusové jsou nevkusní a staví skákací hrad jeden za druhým

Rozhledny a vyhlídky

Vary jsou nádherné, když se na ně díváte z nadhledu. I proto, že tak alespoň na chvíli uniknete všudypřítomné ruštině. Do kopců se mnohým líným turistům nechce a je tu větší klid.

pl4c1561_084052_2790733

Goethova vyhlídka

Goethova vyhlídka

Vznik výletního místa s vyhlídkovou věží je spjat s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Výhled na Karlovy Vary z Výšiny věčného života ji natolik okouzlil, že nechala na tomto místě vystavět rozhlednu. Ta byla otevřena v červenci 1889 a stala se tak druhou nejstarší karlovarskou rozhlednou. Tvůrci projektu cihlové stavby novogotického stylu byli architekti Fellner a Helmer. Podle jejich návrhu zde byla postavena 40metrová válcovitá věž s cimbuřím, z něhož vyrůstá ještě jedna menší věžička. Vyhlídková věž je momentálně uzavřena.

2013-05-05-vyhlidka-karla-iv-v-karlovych-varech-08

Vyhlídka Karla IV.

Vyhlídka Karla IV. (pěšky od Diany z Výšiny přátelství)

Nejstarší karlovarská vyhlídka byla postavena roku 1877. Umístěna je na Hamerském vrchu, mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Pseudogotická cihlová věž má dva ochozy zdobené cimbuřím a je napodobeninou rozhledny ze severoněmeckého Schleswigu. K vyhlídkovým ochozům vede 79 schodů, výhledu na město však z části brání vzrostlé stromy. Vyhlídka Karla IV. je volně přístupná

altan-tri-krize-01

Tři kříže

Tři kříže

Ojedinělý výhled na Karlovy Vary nabízí kopec s vyhlídkou pojmenovaný Tři kříže. Ty zde byly vztyčeny někdy v roce 1640. Symbolizují horu Golgotu, z Bible známou jako místo umučení Ježíše Krista, a zároveň vítězství katolické církve nad tehdy zde vládnoucí církví luteránskou. Vedle tří dřevěných křížů tu najdete také obnovený vyhlídkový altán “Camera Obscura” a několik laviček k relaxaci s výhledem na město.

img_7317

Takhle jsem si vyfotila rozhlednu Dianu

Rozhledna Diana/restaurace/motýlí dům/miniZOO

Kamenná rozhledna s doškovou střechou a ochozem stojí ve výšce 547 m n. m. na Výšině přátelství nad Grandhotelem Pupp. Je tu už od roku 1914 a nabízí překrásný výhled na Karlovy Vary, vrcholy Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovského lesa. K vyhlídkovému ochozu 40 m vysoké rozhledny vede 150 schodů, ale je tu k dispozici i bezbariérový výtah. Po výstupu na rozhlednu se můžete občerstvit v lesní restauraci a kavárně Diana a s dětmi pak navštívit mini ZOO s poníky, kozami, čínskými prasátky a pávy. Kamenná rozhledna Diana se tyčí 547 m n. m. v lázeňských lesích nad Grandhotelem Pupp. Stojí tu už od roku 1914 a nabízí úžasnou vyhlídku na celé Karlovy Vary a jejich okolí.

diana34

Výhled na Vary z rozhledny Diana

 

img_7319

Restaurace Diana, pohled z rozhledny

img_7315

Vnitřní část Diany, kde se nekouří

img_7316

Přední kuřácká část, vyhřívaná

img_7310

Bílý páv na nás celý oběd koukal

K rozhledně dojdete pěšky po lázeňských stezkách, nebo vyjedete lanovkou. Ta vozí lidi již více než 100 let. Nahoře je kromě rozhledny i zmíněná restaurace Diana. Byla postavena už v roce 1914. Je tu wifi, nekouří se tu a otevřeno je po celý rok.

funicular3-maly_0

Nahoru jede lanovka do Puppu

Vedle Diany je tzv. Motýlí dům, kde můžete vidět spoustu motýlů a dokonce se tu dělají i svatby. Motýlí dům: Prosinec 10-17, rodinné vstupné 220 Kč. Kromě motýlů jsou tu i další zvířata, v přilehlé miniZOO jsou třeba bílí pávi, kteří zvědavé nahlížejí do restaurace, když obědváte.

img_7332

Vyhlídka Petra Velikého je první, na kterou jsme cestou dolů z Diany narazili

img_7337

Patrně nejstarší vyhlídkovou stavbou v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad centrem Karlových Varů. Altán zde nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se nazývá rovněž Mayerův gloriet.

1600x1200__pclrr

Jelení skok

Proč je na jelením skoku socha kamzíka?

Kdo nebyl na Jelením skoku, nebyl v Karlových Varech! Jeden z hlavních symbolů města je ukryt v lesích nad Grandhotelem Pupp. Stejný název “Jelení skok” obdržely ještě výletní restaurace (nedaleko vyhlídky) a mezistanice lanovky Diana. Vyhlídkovému místu vévodí skála, na jejímž vrcholu stojí bronzová socha kamzíka. Kamzík shlíží na město již od roku 1851, kdy ho sem nechal umístit baron Lützov.

Podle pověsti právě z tohoto místa skočil jelen, kterého pronásledovala lovecká družina Karla IV., dolů do místa, kde tryskala horká voda. Karel IV. usoudil, že tato voda může zahnat mnohé nemoci (sám ji užil při léčbě nemocné nohy). V místě dal založit město, které nazval „Teplé lázně u Lokte“. Dnešní pojmenování města je výrazem úcty ke svému objeviteli.

Na historku s jelenem reagoval vtipný baron von Lützow tvrzením, že po skalách skáče spíše kamzík než jelen, a ze sochy postavené na truc radnici se brzy stala hojně navštěvovaná atrakce. Karlovarští radní, kteří samozřejmě nejdřív chtěli kamzíka okamžitě odstranit, začali naopak záhy zvažovat, zda u cesty do skal nevybírat vstupné. Kamzík se stal velmi populárním a obchodníci začali zdobit etikety tradičních karlovarských výrobků (oplatky apod.) jeho siluetou. Nakonec se toto zvíře stalo jedním z typických symbolů Karlových Varů.

Původní socha vznikla v roce 1851 v ateliéru berlínského sochaře Augusta Kisse. Zinková socha byla roku 1984 zničena vandaly. Kopii zhotovil z bronzu karlovarský sochař Jan Kotek v roce 1986. Kolem skalní jehly s kamzíkem vede žlutě značená turistická trasa.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s